VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Masky vyrážejí do ulic. Masopust je plný jídla, pití a bujarého veselí

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Sedláci na koních, vězni, Křemílek s Vochomůrkou. V takových převlecích se Josef a Ilona Kupčíkovi z blanenské místní části Těchov zúčastnili masopustního průvodu. Dvanáctiletou osobní tradici nepřeruší ani letos. Už teď se těší, až se pochlubí vlastnoručně vyrobenou maskou. „Za co půjdeme, neprozradím. Vždycky to až do poslední chvíle tajíme," zasmál se Kupčík.

23.2.2017
SDÍLEJ:

Masopust. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Karel Pech

Masopust představuje období od Tří králů do předvelikonoční postní doby zahájené Popeleční středou. Letos to bude prvního března. Vyvrcholením v minulosti byly poslední dny, se kterými je dnes spojený právě název masopustu. I když obchůzky a různé maškarní slavnosti se konají i dřív, nejvíc jich připadá právě na tento víkend.

Pro zvětšení klikněte.

JEDNOTNÝ PRŮVOD

Název svátku se odlišuje. Někde lidé slaví masopust, jinde ostatky, fašanek, fašaňk či voračky a končiny. „Všechny jsou ale jednotně vyjádřené veselými průvody ulicemi vesnic a měst," objasnil historik a etnograf František Synek.

Jednu z nejhlubších tradic, víc než stoletou, má fašanek ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku. Nepřerušila ji ani válečná období. Zajímavé je, že tam po obci chodí pouze krojovaní, bez maškar. „Dřív byl velký fašanek jen ve Velké, kam se všichni sjížděli. Potom jej začaly postupně pořádat i další obce regionu," řekl Martin Kománek ze souboru Velička.

Naopak ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku tento zimní obyčej vymizel, ale v roce 2015 se ho podařilo obnovit. „Našli jsme zmínky, že zhruba před pětašedesáti lety se u nás ostatky konaly. Na ně navazujeme. Letos už máme velký průvod městem a různá vystoupení v sokolovně," uvedla za pořadatele ředitelka Ekocentra Trkmanka Zita Dvořáková.

Kromě maškarní obchůzky, která dřív připadala na úterý, ale v posledních letech se koná spíš v sobotu či neděli, má oslava další typické prvky. Obřadní tanec pod šable, válení dýní či pochovávání basy, které symbolizuje začátek půstu. „S basou, farářem i zvoníkem obejdeme sál. Sehrajeme scénku, kdy basa umřela. Lidé se zapojují pláčem," přiblížil velitel dobrovolných hasičů z Tasovic na Znojemsku Jiří Vašina. Ostatky s kolegy pořádají pravidelně.

Podle odborníků o masopustu existují zmínky už ve třináctém století. Postupně se vyvíjel a přetvářel.

VÍCE K TÉMATU MASOPUSTŮ NAJDETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU SLOVÁCKO

Autor: Jiří Kosík

23.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Pohřešovanou ženu z Kyjovska podle policie zavraždil manžel

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze.
16

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

Černá kuchyně v pivovaru. Znojmo získá muzeum vaření

Znojmo – Za historií vaření a stolování budou brzy chodit návštěvníci do areálu znojemského pivovaru. Má tam totiž vzniknou muzeum gastronomie. O koupi expozic, které byly několik let k vidění v centru Prahy rozhodli znojemští zastupitelé.

Uvařili Idiota či tekutý perník. Sládci připravili vánoční pivní speciály

Jižní Morava – Jedenáctka, dvanáctka, třináctka? V břeclavském minipivovaru Frankies připravili pro milovníky piva před Vánocemi dokonce dvacetistupňový speciál. Majitelé pivovarů na jihu Moravy sází na méně tradiční piva. Některé druhy už jsou téměř vyprodané.

Vracení dárků? Důležité je nenechat se prodejcem zastrašit, radí spotřebitelům

Brno /ROZHOVOR/ – Když radost pod stromečkem vystřídá zklamání z nevhodného dárku, vrací se lidé do obchodů. Chtějí zboží vyměnit, nebo reklamovat. Předčasné obavy z jednání s obchodníky podle Gerty Mazalové mít nemusí. „Reklamovat se dá všechno. Nejčastěji jsou to sice nefunkční či rozbité hračky, elektronika nebo oblečení, reklamovat lze ale i služby, třeba kadeřnické, nebo pohřeb. Spotřebitelé často mají nárok na vrácení peněz, usoudí ale, že jim to nestojí za námahu,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů, které sídlí v Brně.

Sbírá betlémy. Libor Pištělka jich má nejspíš nejvíc na světě

Švábenice /CO SOUSED, TO SBĚRATEL/ - Betlémy mu učarovaly už jako malému, velmi si přál jeden vlastnit. Tehdy ho však nebylo možné sehnat, a tak se sen jednasedmdesátiletého Libora Pištělky ze Švábenic na Vyškovsku splnil až v roce 1957. Bylo mu jedenáct a dostal národopisný betlém malířky Marie Fischerové-Kvěchové. To ještě netušil, že o šedesát let později bude jeho sbírka čítat 1540 rozmanitých betlémů. „Přitom do roku 1990 jsem jich měl jen patnáct,“ vzpomínal Pištělka, o němž pojednává další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to sběratel.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT