Každou ze skupin v něm přivítala Eva Bočková v roli hraběnky Antoinetty Seilernové. Ta představila všechny členy své rodiny i hosty. Příchozí se s nimi vrátili zpět do začátku dvacátého století. Mladé slečny způsobně seděly, dívky hrály na klavír a mladí pánové diskutovali a pokuřovali.

„Kostýmy, které na sobě máme, byly šité podle skutečných rób, jak byly zachyceny na fotografiích v albech, které se na zámku nacházely,“ připomněla Eva Bočková, která měla při hraných scénkách hlavní slovo. Komořímu opakovaně vytýkala, že je moc aktivní a mladým ženám v každé příchozí skupině připomínala, že její nejmladší syn důvěrně nazývaný Buby je stále svobodný.

V sále vyhlášeném svou akustikou ale nehrály a nezpívaly jen dcery hraběnky. Na závěr vždy zazpíval poslední z hostů, hrabě Esterházy, který se dostavil se zpožděním vždy, když tam byla skupina návštěvníků. Hraběte představoval zpěvák a vedoucí kyjovského komorního orchestru Mario Kudela. „Účastním se aktivně těchto prohlídek poprvé a musím říct, že je to moc hezký zážitek. Vše se odehrává v kostýmech a má to skutečně kouzlo,“ svěřil se Kudela.

Škrábání vajec a hledání cukrátek

Rodina Seilernů prožívala Velikonoce vždy velmi duchovně. „Podobně to ale podle výkladu chápala i šlechtická společnost, která přijížděla na návštěvu. Chtěli jsme toto způsobem prohlídek návštěvníkům sdělit,“ řekla zástupkyně kastelána milotického zámku Miroslava Bočková. Místnosti na trase tak měly velikonoční výzdobu a průvodkyně vyprávěly o tom, co členové hraběcí rodiny o nejvýznamnějších svátcích v roce dělali. Děti například škrabaly vajíčka nebo hledali v zámecké zahradě ukrytá cukrátka.

V jídelně nechyběl tehdy ani teď slaměný zajíček s fialkami a na stole beránek. Tabule byla prostřená do detailu přesně, jako to bývalo před sto lety. Balíček jídla na stole byl vždy svěcený. Rodina Seilernů jídlo vždy nechala posvětit. S železnou pravidelností se v neděli podávalo pyré s cibulkou, uzeným masem a vajíčky. Před tím knedlíčková polévka.

„Návštěvy vždy přijížděly právě v neděli. Všichni si užívali společnost a klidném duchu vychutnávali svátky. Víme to ze vzpomínek paní Marietty (dcera zmíněné Antoinetty - pozn.red) i bývalých zaměstnanců zámku,“ uvedla zástupkyně kastelána.