Jedná se o mimořádný objev. Autorem malby je neznámý autor, který ji vytvořil pravděpodobně v letech 1320 až 1330 na objednávku tehdejšího majitele hradu Gerharda z Kunštátu. „Jde o jediný odhalený světský výjev tohoto druhu v České republice. Je mimořádný zejména tím, že se dochoval v takovém rozsahu. Výpravný cyklus s rytířskou tematikou obsahuje více než stovku figur ve čtyřech pásech, malby jsou na všech stěnách místnosti," shrnul Štěpán.

Místnost se zakonzervovanou středověkou malbou bude v Kunštátě hlavním tahákem nastávající turistické sezony a vrcholem nové prohlídkové trasy nazvané Hrad, která přibude ke stávajícím dvěma prohlídkovým okruhům. „Trasa bude přístupná od prvního června pouze pro předem objednané skupiny. Návštěvníky seznámí s nejstarším stavebním a majetkoprávním vývojem kunštátského zámku," doplnil kastelán.

Prohlídkové skupiny bude tvořit maximálně deset návštěvníků. To kvůli ochraně maleb. „V místnosti musíme pečlivě hlídat teplotu a relativní vlhkost. Malba je sice fixována, ale při vyšší vlhkosti by nenávratně zčernala. Proto i v příštích letech bude tato trasa přístupná vždy až od června," vysvětlil Štěpán.

O VZÁCNÉ MALBĚ DÁLE ČTĚTE NÍŽE.

Další taháky na zámcích

Návštěvníci kunštátského zámku letos uvidí také opravený psí hřbitov, který je nejstarším dochovaným ve střední Evropě. Restaurátorka nyní opravuje všech šestnáct náhrobků, na své místo se vrátí v dubnu.

Dalším velkým tahákem blížící se turistické sezony bude nová stálá expozice na zámku v Bučovicích na Vyškovsku. „Bude obsahovat řadu interaktivních prvků. Otevřeme ji devětadvacátého června," uvedla mluvčí Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Kroměříži Dagmar Šnajdarová. Výstava nazvaná Moravský aristokrat v labyrintu světa zaplní dvanáct místností a obohatí ji dotykové obrazovky nebo repliky předmětů.

Novou trasou se od třiadvacátého března pochlubí také slavkovský zámek. „Prohlídka nebude spjatá přímo se zámkem, ale s historií bydlení a povede severním křídlem paláce přes historické komnaty," přiblížila mluvčí zámku Veronika Slámová.

Novinky chystají i na hradě v Boskovicích. „Letos zavedeme prohlídky s průvodcem, které tu chyběly. Připravujeme i novou naučnou stezku," odtajnil za majitele památky Dominik Božek. Trasu doplní osmnáct informačních cedulí. Kromě toho zpřístupní další část hradních sklepů.

Většina zámků v regionu zahajuje sezonu prvního dubna. Pro ty, které spravuje Národní památkový ústav, bude v duchu renesance. „Jde o další téma ze série dlouhodobého projektu Po stopách šlechtických rodů. Návštěvníci se mohou těšit na renesančně pojaté kulturní akce, koncerty či módní přehlídky," dodala Šnajdarová.

Kastelán: Malbou chtěl zřejmě majitel hradu ukázat svou moc

Kunštát – Když Radim Štěpán začal v roce 1993 pracovat jako archivář v tehdy ještě nepřístupných prostorách kunštátského zámku, vybral si pro svoji kancelář nenápadnou místnost ve třetím nadzemním podlaží západního křídla zámku. Později prostory sloužily jaké zázemí průvodců. Tehdy nikdo netušil, že ve čtrnáctém století šlo pravděpodobně o předpokoj před hlavním sálem původně gotického hradu, který si jeho majitel nechal parádně vyzdobit.

Tehdejší vlastník hradu Gerhard z Kunštátu byl významným šlechticem, mimo jiné pracoval jako brněnský a znojemský komorník. Svoje postavení se rozhodl demonstrovat právě na výzdobě předpokoje a pravděpodobně i hlavního sálu. Náznaky dochované středověké malby se podařilo objevit předloni a po skoro sedmi stech letech ji nyní v plné kráse uvidí návštěvníci kunštátského zámku.

Podle kastelána Radima Štěpána se řada odborníků shodla na tom, že malby pocházejí zhruba z období let 1320 až 1330. „Bylo jasné, že si je musel objednat bohatý a vysoce postavený muž. Jediný, kdo v tom období připadal v úvahu, byl právě Gerhard z Kunštátu. Určitě tím chtěl demonstrovat svoje postavení, bohatství a moc," zrekapituloval Štěpán.

Kdo v předpokoji tehdy čekal, byl zajisté ohromen. Nabízel se mu pohled na výpravný cyklus s rytířskou tematikou. Mezi více než stovkou postav nechybí rytíři na koni ani panovník na trůnu. „Tento výjev tehdy představoval rytířský ideál. Malíř musel mít schválenou předlohu, kterou mohl být třeba rytířský román. Jednou z možností je, že předlohou mohl být vévoda Arnošt, tedy německá rytířská legenda tradovaná už od jedenáctého století. Ta byla na konci třináctého století bestsellerem i v našich zemích. Zatím ale nejsme schopni předlohu přesně určit, stejně tak nemáme jasno v tom, k čemu přesně místnost sloužila," doplnil kastelán.

Vzácná malba se zachovala v tak dobrém stavu hlavně proto, že ji v šestnáctém století zabílili. Podle Štěpána byly nástěnné gotické malby s rytířskými prvky tehdy obvyklé, ale dochovaly se málokde. Celková památková obnova místnosti trvala rok a stála 1,7 milionu korun. Odborníci se rozhodli pro její zakonzervování v původním stavu, není tedy nějak barevně dotónována.