Svého plánu se však nadšenec nehodlal vzdát. Rozhodl se proto, že na místa, která jsou spojená s učitelem národů, vyrazí v první polovině listopadu, a že svou cestu zakončí přesně na výročí jeho úmrtí 15. listopadu.

Druhá vlna koronaviru však i tentokrát zavřela školy. „Protože bylo vše připravené, nechtěl jsem se plánu vzdát. Nejprve jsme chystali cestu virtuální. Přišlo mi to ale hrozně umělé. Proto jsem se rozhodl, že místa spojená s Komenským alespoň objedu autem. A oblečený při tom budu v kroji,“ vypráví Šalanda.

Sedl do auta, vzal foťák a z Brna vyjel v neděli ráno do Slavkova u Brna, Kyjova, Žeravic, Strážnice, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Nivnice, Uherského Brodu, obce Komňa a svou cestu završil ve Zlíně. „Předtím jsem obvolal všechny obce, kam jsem měl namířeno. Mluvil jsem se starosty nebo s lidmi, kteří se stopami Komenského zabývají nebo pečují o významná místa, která k němu odkazují,“ zmiňuje turista v kroji.

Sbíral nejen skutečné poznatky, ale i pověsti, které se s Komenským a jeho životem na daných místech pojí. „ V Žeravicích ho vysvětili na biskupa, k tetě do Strážnice ho zase vzali k sobě poté, co v Uherském Brodě vypukla vlna moru. V Nivnici byl u pěstounů, když krátce po sobě zemřeli oba jeho rodiče. Komňa a Nivnice spolu zase soupeří o to, kde se Komenský narodil. Prameny přitom ani jednu z těchto variant nepotvrzují. Dědeček Komenského byl fojtem v Komni. Později se mohl vystěhovat do Uherského Brodu. Právě tam získal příjmení Komenský – tedy jako ten, který přišel z Komni. Měl dva syny, jedním z nich byl otec Jana Amose Martin. Protože žil v Brodě a měl tam velký dům, nemyslím si, že by se vracel zpět do Komni, aby se mu tam narodil Jan Amos,“ vypráví nadšenec.

Svou cestou chtěl turista v kroji Šalanda představit Komenského nejen jako učitele národů, ale především jako myslitele, jehož záměrem bylo povznést a zlepšit ducha člověka. Aktuálně o něm vypráví i v brněnském studiu Českého rozhlasu. Příspěvky s fotkami u významných míst spojených s Komenských denně zveřejňuje také na svém profilu Za humna s Markem Šalandou na sociální síti Facebook. „Vzhledem k vládním opatřením jsem se cíleně s nikým nesetkal. Ale pochopitelně jsem narazil na řadu lidí, které překvapilo, co zde dělám v kroji a ptali se mě na to,“ usmívá se Šalanda.

Momentálně již přemýšlí nad další cestou, kterou hodlá absolvovat tentokrát opět pěšky a v kroji. „Vydám se napříč republikou, ujdu asi šest set kilometrů a odstartuji v Aši. Opět se budu věnovat jednomu velkému tématu, a tím bude kultura, kroj a tradice. Počítám, že mi cesta zabere asi měsíc. Víc ale neprozradím,“ naznačuje muž, který nyní pracuje na vydání svojí druhé knihy plné veselých příběhů ze Slovácka s názvem Slovácko sa nenudí.