Krematorium je nejen místem, kde se lidé naposled loučí se svými blízkými, ale i architektonickým skvostem. Jeho autorem je totiž slavný architekt Ernst Wiesner. „Jeho návrh zvítězil v architektonické soutěži. Wiesner patřil k nejlepším tvůrcům meziválečného období. Je zvláštní, že jako židovský autor se pustil do stavby krematoria pro převážně křesťanské město. Podařilo se mu ale vytvořit symboliku, která se neváže ke konkrétnímu náboženství. Prostor je čistý, shora proudí světlo, hroty se tyčí k nebesům, kam stoupá duše zemřelého,“ uvedl vedoucí brněnského Metodického centra moderní architektury Petr Svoboda.

Před třemi lety se objekt stal kulturní památkou, ministerstvo kultury jej na seznam zařadilo jako doklad meziválečného stylu. V jeho prostorách se loučí s blízkými většina lidí. „Krematorium je nejžádanější místo k poslednímu rozloučení, možností ale mají lidé v Brně celou řadu,“ uvedl ředitel Pohřebních a hřbitovních služeb města Brna Michal Tomášek.

Odběrové místo pro testy na koronavirus. Ilustrační foto
Počet nakažených překročil na jižní Moravě tři stovky. Osm je ve vážném stavu

Budova je navzdory tomu, že funguje od roku 1930 v dobrém stavu. „Komplikací je kanalizace, v nejbližších letech nás zřejmě čeká její oprava, která bude docela oříškem,“ zmínil Tomášek.

Podle historičky Mileny Flodrové vznikla stavba z popudu spolku Krematorium. „Zpracováním plánů pověřila porota soutěže Wiesnera v roce 1926, stavba začala na podzim o rok později a vyžádala si náklady 3,6 milionu korun. Dělníci ji dokončili na jaře 1930,“ uvedla Flodrová na Internetové encyklopedií dějin Brna.