Vzhledem k malému počtu účastníků lekcí se může všem alespoň prozatím věnovat individuálně. „Všichni chodí na všeobecné kurzy, kde mají gramatiku a učí se časování sloves, jako já jsem, ty jsi. Já je můžu učit, co zrovna potřebují v práci," popisuje Vocílka.

Ukrajinský zaměstnanec pracující v ústředních dílnách podniku jako mechanik si dokonce pořídil technický slovník, aby věděl, jak se nazývají jednotlivé šrouby nebo nástroje. Podle Vocílky má ale problém s tím, že v České republice tyto věci nikdo takhle nenazývá. „Nikdo z nás neříká francouzský klíč, ale montpáka, což on ve slovníku nenajde. Nebo například pajcr. V rámci svých možností se mu snažím vysvětlit hovorový jazyk, který slyší v dílně," přibližuje vystudovaný ukrajinista.

Mládě poníka dostalo jméno Taira. Narodila se letos 9. května.
Radost ze života v brněnské zoo: podívejte se, jak už dovádí mládě poníka

Podobných slov, které Ukrajinci ve slovníku marně hledají, je přitom více. „Je tam třeba zdrhovadlo. Co si pamatuju, toto slovo nikdo nepoužívá. Je to spisovný název pro zip," jmenuje Vocílka příklad, který už mechanik v oboru příliš nevyužije.

Žena z Ukrajiny, co připravuje v ústředních dílnách tramvaje na lehkou údržbu, by se zase chtěla stát řidičkou tramvaje. K tomu potřebuje umět česky, aby mohla jít na drážní zkoušky. „Do hodin jsem si půjčil od našich zaměstnanců z autoškoly učebnici a procházíme s ní návěstní soustavu, to znamená signály jako stůj, pomalu, nebezpečí na trati," poznamenává jednatřicetiletý mladík.

Ukrajinci s i/y nemají problém

Ukrajinci v kurzu mají znalost češtiny na běžné domácí úrovni. Jsou schopní si nakoupit, pobavit se s někým v práci. „Probíráme i gramatiku. Kdy se píše u s čárkou a kdy u s kroužkem. Kdy se píše tvrdé a měkké i/y, s čímž na rozdíl od Čechů nemají Ukrajinci vůbec problém," usmívá se Vocílka.

Podle něj mají Ukrajinci výhodu, že byli hození do hluboké vody a musí. „Já jsem si dal předsevzetí, že se od ledna začnu učit německy, ale došel jsem do třetí lekce a nechce se mi, kašlu na to. Oni si tohle dovolit nemůžou a musí plavat. Mozek pracuje jinak, když musí. Oba mluví česky poměrně obstojně, samozřejmě občas se přejde na ruce nohy, ale jinak s jazykem zásadní problémy nemají," říká lektor a přiznává, že v některých případech improvizuje, protože není chodící slovník.

Příznivci japonských komiksů a animovaných filmů se sešli na brněnském výstavišti.
Drsní válečníci i Pokémoni: prohlédněte si postavy komiksového Animefestu v Brně

Ukrajinštinu využil v dopravním podniku už před nynějším konfliktem a vpádem Ruska na Ukrajinu. „Loni jsme v rámci toho, že Charkov je partnerským městem Brna, dělali výstavu úryvků poezie charkovských básníků v brněnské městské hromadné dopravě. Vytvořili jsme k tomu taky speciální web. Využíval jsem svou znalost ukrajinštiny a ruštiny," vzpomíná.

Po vypuknutí války na Ukrajině hned psal na magistrát města Brna vedoucímu zahraničního odboru a nabídl se, že zcela bezúplatně pomůže s tlumočením a překladem. „Ještě ten den se ozvala kancelář primátorky, že potřebují přetlumočit vzkaz charkovskému starostovi. Od té doby ještě několikrát mě při různých akcích v tomto směru magistrát využil a jsem velmi rád, že jsem mohl pomoci. Několikrát jsme spolu s ostatními dobrovolníky překládali také různé předávací protokoly humanitární pomoci, kdy se posílaly vlaky a kamiony na Ukrajinu," zmiňuje.

Pípni a jeď i deskovka

Vocílka je například autorem kampaně Pípni a jeď nebo vytvořil deskovou hru Brno šalinou. „Chodíme s přáteli hrát deskovky a z nespavosti mě napadl princip hry dostat se z jednoho konce Brna na druhý. Ostatní protihráči se vám v tom snaží zabránit. Prvotní plán byl od ruky namalovaný na velkém papíře, postupem času jsme hráli několik týdnů při každém setkání s kamarády v hospodě. Testovali jsme, kolik karet tam má poskytovat výhodu, kolik má být škodících, aby hra byla vyvážená," sděluje.

Prvotní myšlenka byla v lednu, do tisku šla hra v červenci, do prodeje v listopadu. Do Vánoc byla vyprodaná.