Výjimečný počin se dvojici podařil v neděli. Pod zemí strávili jedenáct hodin a v zatopených chodbách uplavali stovky metrů. „Kde je to šampáňo?“ pobavil bezprostřední hláškou parťáky z jeskyňářské komunity Sirotek.

To vzápětí dvojici potápěčů skutečně řádně pokropilo. „Na co se teď nejvíc těším? Na ženu a děti,“ odpověděl na jeden z prvních dotazů Petr Chmel. „Co budeme dělat v pondělí? No, půjdeme přece normálně do práce,“ přidal se se smíchem Jan Sirotek.

Anežka Hasoňová si užila setkání s manželkou prezidenta Petra Pavla, Evou Pavlovou.
Poblíž Macochy se fotila s ženou prezidenta. Velký zážitek, říká Anežka Hasoňová

Dvojice potápěčů zároveň vyzdvihla podporu a práci desítek pomocníků, kteří se na jejich extrémním výkonu v krasu podíleli. V akci bylo několik podpůrných týmů a celkem asi čtyřicet lidí ze třinácti speleologických skupin. Do podzemí i zpět přepravili vybavení, občerstvení a potápěče jistili.

Deníku pak jeskyňáři poskytli unikátní fotografie přímo z podzemí. Lze se tak díky nim podívat do míst, kam se člověk běžně nedostane.

„Nápad to byl starý osmnáct let a vznikl hned po proplavání posledního sifonu mezi Amatérskou jeskyní a Palmovou propastí ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Nikdy by se však nemohl uskutečni bez nasazení rozsáhlého a skvělého podpůrného týmu složeného z desítek jeskyňářů. Neobešli bychom se ani bez pomoci dalších dobrovolníků, lidí ze správy jeskyní a také podpory našich rodin, které nám tolerují podobné bláznivé nápady,“ svěřil se Sirotek.

  • Podívejte se, jak potápěči popsali, co prožili v podzemí Moravského krasu
Zdroj: Deník/Jan Charvát

Díky poctivé přípravě a skvěle fungujícímu týmu se naplánovaný harmonogram dařilo v neděli plnit bez zdržení. Potápěče však hned v úvodu málem zastavila zvýšená hladina Sloupského potoka, který rozvodnila sobotní bouřka.

Vody bylo totiž v podzemí brzy ráno víc, než čekali. Kdyby hladina potoka vystoupala ještě o metr víc, možná museli nedělní pokus odpískat.

Viditelnost byla na začátku pod vodou prakticky nulová. Naštěstí ale neporušená vodicí šňůra vedla skoro až na hladinu v Novém Sloupském koridoru, kde nás čekala druhá skupina podpůrného týmu. Ve třech dalších sifonech jsme ale natahovali šňůru novou a čtvrtý sifon pak museli dokonce trošku prokopat,“ popisoval Jan Sirotek.

Na konci Sloupské větve se pak dvojice potápěčů vynořila s časovým náskokem. Odstrojila potápěčskou výstroj, vypila další termosku čaje a vydala se na pouť Sloupskou větví Amatérské jeskyně.

„Turbína spokojeně hučela a vodní stavy v jezerech byly nízké. Před prvním jezerem jsme shodili suché obleky a dali oběd,“ dodal místopředseda České speleologické společnosti.

Ve čtvrt na tři odpoledne pak vyrazila karavana nosičů přes Amatérskou jeskyni až na Punkvu do východní Macošské větve. Podzemní říčka Punkva téměř netekla, sobotní deště se o den později v této části krasu ještě do vodního stavu nepromítly. „Našli jsme v pořádku nachystané potapěčské lahve na Předmacošský sifon. Převlékli se, nasadili ploutve, nacvakli lahve a vydali se do posledního a nejdelšího sifonu vedoucího do Červíkových jeskyní v Macoše,“ vyprávěl Sirotek.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Tvrdí, že šlo zřejmě o jediné hezké potápění toho dne. Průhlednost byla skoro pět metrů. „Když jsme začali stoupat posledním komínem, bylo jasné, že se celá akce podařila. Po jedenácti hodinách v podzemí jsme vylezli do přítmí propasti Macocha. Symbolicky jsme pak absolvovali ještě poslední úsek, a to vodní plavbu. Ne na lodičce, ale pěkně jsme to s potapěčskými lahvemi odkopali na ploutvích. Asi to byl nejheroičtější výkon celé akce, protože vodní plavba má skoro půl kilometru,“ popsal poslední úsek Jan Sirotek.

Pak už přišlo na řadu vynoření v přístavišti, gratulace a sprška šampaňského. A mají jeskyňáři pro příští rok schované nějaké eso v rukávu? „Budu s rodinou. Nějaké plány na zahraniční expedice jsou, ale uvidíme,“ řekl na závěr Petr Chmel.