VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na noční rozjezd dobíhali Brňané poprvé už před 70 lety. Vozily je tramvaje

Brno - Brněnské noční linky, takzvané rozjezdy, slaví kulaté výročí. Poprvé odvážely tramvaje lidi od hlavního vlakového nádraží v noci před sedmdesáti lety.

2.6.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Každou noc vždy v celou hodinu přestupní uzel u hlavního vlakového nádraží zaplní pobíhající lidé a dvaadvacet autobusů nočních linek. Vše trvá jen pár minut a opět je klid. Od hlavního nádraží odvážejí takzvané rozjezdy Brňany už sedmdesát let.

Poprvé vyjely v Brně v noci druhého června 1946. „Nebylo to ale úplně poprvé, už dřív se občas jízdní řád přizpůsobil potřebám obyvatel města. Větší rozmach kultury a večerní zábavy vyžadovalo zavedení stálého jízdního řádu," vysvětlila mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Například v padesátých letech jezdily tramvaje z hlavního nádraží s intervalem maximálně padesát minut, tedy kratším, než teď.

Až do roku 2004 lidé v noci mohli cestovat i tramvajemi. „O čtyři roky dřív vznikl současný systém, v prvních letech přesto jezdily i tramvaje číslo 1 a 8. Od roku 2004 ale jezdí už pouze autobusy," doplnila mluvčí.

O víkendech nyní vypraví dopravní podnik až padesát autobusů za noc.

V devadesátých letech ale i v noci museli lidé řešit složité přestupy. „Linky se nesmyslně křížily a noční cestování bylo zdlouhavé. Teď je systém perfektní a za hodinu se v noci dostanu z jednoho konce Brna na druhý," vysvětlila Irena Hladká, která žije v Kohoutovicích. Právě spokojenost cestujících je důvod, proč dopravní podnik žádné změny v zaběhnutém režimu nechystá.

V současnosti je až na drobnosti systém nočních linek ideální i podle odborníků na dopravu. „Funguje naprosto perfektně. Počáteční hlasy o zvýšených dopadech na životní prostředí vedené myšlenkou, že nahrazení tramvají autobusy je neekologické, jsou vyváženy argumentem snížení hluku a spotřeby elektrické energie," připomněl ředitel pro vývoj a výzkum z Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Obdobný systém by podle něj v jiných městech nefungoval. „Brno na to má ideální velikost. Navíc je město vysokých škol, studuje zde téměř sto tisíc vysokoškoláků, což v kontextu faktu, že noční spoje jsou využívány převážně mladšími lidmi," doplnil odborník.

Noční linky si kromě cestujících oblíbili i někteří řidiči dopravního podniku. Někteří dokonce řídí pouze v noci. „Tyto linky jsou specifické. A to hlavně přístupem cestujících. Jsou veselí, zpívají. Často jsou posilněni alkoholem, takže se řidičů ptají na zcela banální otázky. Případy, kdy jsou cestující agresivní, jsou ojedinělé," tvrdí řidič Marek Rossi.

Autor: Alžběta Nečasová

Znáte lepší systém nočních rozjezdů než ten v Brně?

ANO

4 %

NE

96 %

Hlasovalo: 181

Anketa byla ukončena

2.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pohřešovanou ženu z Kyjovska podle policie zavraždil manžel

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze.
16

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

Černá kuchyně v pivovaru. Znojmo získá muzeum vaření

Znojmo – Za historií vaření a stolování budou brzy chodit návštěvníci do areálu znojemského pivovaru. Má tam totiž vzniknou muzeum gastronomie. O koupi expozic, které byly několik let k vidění v centru Prahy rozhodli znojemští zastupitelé.

Uvařili Idiota či tekutý perník. Sládci připravili vánoční pivní speciály

Jižní Morava – Jedenáctka, dvanáctka, třináctka? V břeclavském minipivovaru Frankies připravili pro milovníky piva před Vánocemi dokonce dvacetistupňový speciál. Majitelé pivovarů na jihu Moravy sází na méně tradiční piva. Některé druhy už jsou téměř vyprodané.

Vracení dárků? Důležité je nenechat se prodejcem zastrašit, radí spotřebitelům

Brno /ROZHOVOR/ – Když radost pod stromečkem vystřídá zklamání z nevhodného dárku, vrací se lidé do obchodů. Chtějí zboží vyměnit, nebo reklamovat. Předčasné obavy z jednání s obchodníky podle Gerty Mazalové mít nemusí. „Reklamovat se dá všechno. Nejčastěji jsou to sice nefunkční či rozbité hračky, elektronika nebo oblečení, reklamovat lze ale i služby, třeba kadeřnické, nebo pohřeb. Spotřebitelé často mají nárok na vrácení peněz, usoudí ale, že jim to nestojí za námahu,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů, které sídlí v Brně.

Sbírá betlémy. Libor Pištělka jich má nejspíš nejvíc na světě

Švábenice /CO SOUSED, TO SBĚRATEL/ - Betlémy mu učarovaly už jako malému, velmi si přál jeden vlastnit. Tehdy ho však nebylo možné sehnat, a tak se sen jednasedmdesátiletého Libora Pištělky ze Švábenic na Vyškovsku splnil až v roce 1957. Bylo mu jedenáct a dostal národopisný betlém malířky Marie Fischerové-Kvěchové. To ještě netušil, že o šedesát let později bude jeho sbírka čítat 1540 rozmanitých betlémů. „Přitom do roku 1990 jsem jich měl jen patnáct,“ vzpomínal Pištělka, o němž pojednává další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to sběratel.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT