Vzkazy objevili náhodou, jen díky většímu úklidu, do něhož se na špatně dostupných místech v minulých týdnech pustili. „Bylo potřeba tam vysát a udělat pořádek. Vypravili jsme se tam za pomoci speciální firmy. Aby se tam člověk dostal, je k tomu potřeba nejenom žebřík, ale i lezecké lano,“ osvětlil Svoboda.

Fotky se starými nápisy, které zveřejnili správci zámku na sociální síti, zaujaly také některé obyvatele města. „Aneb vandalismus s historickou hodnotou,“ komentoval nálezy Patrik Kamenský na facebookovém profilu zámku.

Svou stopu zanechali na sochách nejenom Češi. „Jde většinou o vzkazy řemeslníků, nejvíce jsou psané německy. Nejsou to věci, které by měly mimořádnou cenu nebo hodnotu,“ řekl kastelán valtického zámku.

Vůbec nejstarší zápis pochází z roku 1889. „Vzkazy jsou psané tužkou, takže některé jsou hodně vybledlé. Je tam i jeden, jehož fotku jsme raději nezveřejnili. U popisku je nakreslený hákový kříž. Pochází asi z roku 1939,“ zmínil Zbyněk Šolc ze správy zámku.

Po druhé světové válce už žádný další vzkaz na sochy ani u oken nepřibyl. „Od čtyřicátých let se Lichtenštejnové na svoje panství nevrátili a o zámek se už nikdo nestaral. Nebyli tam tak ani řemeslníci, kteří by tam nechávali poznámky o svém působení,“ vysvětlil Šolc.

Podle památkáře Jaromíra Míčky nejsou vzkazy nalezené ve valtické zámecké kapli ničím výjimečným. Dají se podle nich datovat opravárenské práce. „Památky procházely různými restaurátorskými pracemi a opravami. A na podobných skrytých místech se lidé podepisovali. Hlavně u těch, kteří pracovali se dřevem, to byl zvyk,“ sdělil Míčka.

Svůj podpis na sochy přidali podle něj řemeslníci kvůli tomu, protože byli na svou práci hrdí. „Je to přirozená lidská potřeba zvěčnit svou práci,“ doplnil.