Vyplývá to ze statistik za rok 2013. Farář přitom upozornil, že není pravda, že mladí řidiči mohou za nejvíc nehod. „Mají jich na svědomí nejméně. Pokud se ale zaměříme na nehody s následkem smrti, tak je to naopak," konstatoval. Ze statistik totiž vyplývá, že na každých tisíc nehod, zemře v případě řidičů viníků mezi osmnácti až dvaceti lety přes deset lidí. Pokud bourají starší řidiči, umírá při tom lidí méně.

To platí až do kategorie pětašedesát let a víc. U ní pak číslo mrtvých na tisíc nehod vystoupá ještě výš než u mladých. Téměř na třináct.

Důvod? Zdraví

Mezi důvody, proč statistiky vypadají právě takto, mohou patřit největší problémy, se kterými se mladí a staří řidiči potýkají. „U starších je to právě věk. Mají spoustu zkušeností, jsou opatrní a rozvážní. Věk je ale začíná limitovat. S přibývajícími lety se totiž každému zhoršuje zdravotní stav. U mladých řidičů je zase problém nerozvážnost. Zkoušejí, co dokážou a co zvládne auto či motorka. Jde o období předvádění se i období spěchu s cílem být všude první," vysvětlil jihomoravský koordinátor Besipu Pavel Čížek.

Najít univerzální pravidlo, jak s těmito skupinami řidičů pracovat, podle odborníků nejde. V případě začátečníků se nabízí zpřísnění zkoušek. Podle jednatele jedné z blanenských autoškol Zbyňka Kopřivy to ale není tak jednoduché. „Kdyby zpřísnění zaručilo snížení počtu havárií, určitě bych byl pro. U zkoušek ale dělá často své i nervozita a po absolvování autoškoly bohužel někteří mladí řidiči brzy zapomenou vše, co se naučili," uvedl Kopřiva.

Průkaz na zkoušku

Jako lepší cestu než zpřísnění zkoušek vidí zavedení řidičského průkazu na zkoušku. „Člověk by po autoškole dostal průkaz jen na dva roky. Pak by ho čekaly další zkoušky," řekl Kopřiva.

A průkaz na zkoušku ministerstvo podle Faráře opravdu zvažuje. „Zatím ale není přesně stanovené, v čem se první průkaz bude lišit nebo v čem začínajícího řidiče omezí," sdělil Farář.

Zároveň však dodal, že se v budoucnu mají změnit i zkoušky. „Osmadvacet jízdních hodin a teoretická příprava nejspíš zůstanou. Závěrečné zkoušky se ale změní zásadně a bude na žákovi, aby zvážil, jestli je na zkoušku připravený," řekl.

Jak situace bude vypadat v budoucnu, není jasné. A platí to i v případě druhé skupiny. Řidiči nad pětašedesát let absolvují pravidelné kontroly u lékaře, které začínají právě v pětašedesáti a o tři roky později pokračují vždy po dvou letech. Na otázku, jestli je tento systém dostatečný a jestli by starší řidiči neměli absolvovat častější či přísnější prohlídky, Farář odpověděl krátce. „To je velmi individuální. Rozhodně je to jedno z témat pro diskuzi Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu," uvedl.