VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejdéle sloužící starostové na jižní Moravě? V úřadu jsou čtvrt století

Jižní Morava - Deník Rovnost přináší čtyři příběhy nejdéle sloužících starostů a starostky na jižní Moravě. Jejich práce je stále baví, i když je velice náročná na čas i trpělivost. Všichni se shodují, že dobrá hlava obce musí umět komunikovat s lidmi a nehledí na úřední hodiny. Recept na úspěch u voličů vidí také v pokoře a ochotě uznat svou chybu, poctivost považují za samozřejmost.

14.12.2014
SDÍLEJ:

Novosedelský starosta František Trefilík.Foto: DENÍK/Lukáš Ivánek

S dosaženým se nespokojil. Vesnici vládne čtvrt století

Novosedly - Čtyřiadvacet let v úřadu? Těžkých a složitých chvil za tu dobu zažil starosta Novosedel na Břeclavsku František Trefilík spoustu. „Nebyl jsem ale v takových situacích sám. Vždy jsem se mohl spolehnout na pomoc ostatních," bilancuje muž, který stojí v čele obce nedaleko Mikulova bez přestávky.

Vesnici s víc než tisíci obyvateli vede i po říjnových komunálních volbách. Hned následující den po ustavujícím zastupitelstvu si vzal dovolenou. Relaxoval ve vinohradu, na zahradě a ve vinném sklepě. „Po těch vypjatých dnech jsem si vzít volno už musel," usmívá se Trefilík.

František Trefilík
Kde: Novosedly na Břeclavsku
V úřadu od: 4. prosince 1990
Věk: 57 let
Recept na vládnutí: „Žádný učený z nebe nespadl a nikdo nemá recept na moudro. Bylo a je těžké potýkat se s obšírnou problematikou, kterou je třeba při starostování absolvovat. Řídím se heslem: Nespokojit se s dosaženým."

Kandidát lidovců a nejdéle sloužící starosta na Břeclavsku tvrdí, že o motivaci nemá nouzi. „Pracovat budu se stejným nasazením jako starosta, který je na radnici jen chvíli," ujišťuje.

Podpora voličů mu lichotí. „Zároveň ale zavazuje. Všichni ode mě čekají uplatnění zkušeností v praxi," upozorňuje sedmapadesátiletý muž, který začal už své sedmé funkční období.

Konkrétní recept na vládnutí podle svých slov nemá. Přesto jedno životní krédo najde. „Neustále mám na paměti slova profesora ekonomiky ze střední školy, který říkal: Studenti, nespokojte se s dosaženým! Snažte se víc, bude to ku prospěchu vám i vašemu okolí," vzpomíná starosta.

Za svůj nejzáslužnější krok na radnici považuje pozemkové úpravy. Trvaly v několika etapách dvacet let. „Zastupoval jsem při nich zájmy obce, ale pomáhal jsem také lidem. Ne každý problematiku znal a orientoval se v ní," uvádí novosedelský rodák, který dřív pracoval v cihelně.

Je smířený s tím, že starosta nemá pevnou pracovní dobu. „Svou funkci plní čtyřiadvacet hodin denně," míní.

Trefilík si je vědomý i toho, že za dlouhé roky v čele obce mohl někdy rozhodnout jinak. „Člověk je tvor chybující, ani já jsem se určitě nevyvaroval pochybení. A navíc se nedá zavděčit všem," zdůrazňuje.

Vztahy mezi lidmi na vesnici jsou podle něj specifické. „Je stejně důležité umět naslouchat, jako najít kompromisní řešení, které bude přijatelné když ne pro všechny, pak aspoň pro většinu," přibližuje svou úlohu.

V Novosedlech si už vychovává možného nástupce. Místostarostu mu nově dělá o víc než generaci mladší informatik Adam Hrůza. „Má do budoucna potenciál i ambice na to, aby mě třeba jednou vystřídal ve starostovském křesle. Teď začne sbírat zkušenosti," uzavírá Trefilík.

Baví se s důchodci, děti mu vypráví, jak bylo ve škole

Brno - Na radnici v brněnských Vinohradech už jako starosta začíná čtvrté volební období. I po čtrnácti letech ve vedení městské části se Jiří Čejka pořád těší velké přízni.

Do politiky se dostal už v roce 1989, kdy obnovoval brněnskou sociální demokracii. „Do té doby jsem v žádné straně nebyl. Po revoluci se mi i z historického hlediska zdála sociální demokracie nejlepší," vysvětluje Čejka.

V ČSSD už potom také zůstal. V roce 1994 poprvé kandidoval do vinohradského zastupitelstva. „Ostatní mě přemluvili. A já jsem se nakonec do zastupitelstva jako jediný za ČSSD opravdu dostal," směje se muž.

Jiří Čejka
Kde: Vinohrady v Brně
V úřadu od: listopadu 2002
Věk: 59 let
Recept na vládnutí: „Nechovat se zpupně, být slušný k lidem a vážit si jich. Když lidé vidí, že je k nim člověk vstřícný, daleko lépe od něj přijímají i nepříjemné informace. Například zprávy o problémech, které je čekají, nebo které je potřeba řešit."

Pak už šlo vše ráz na ráz. ČSSD se na Vinohradech dařilo a další volby vyhrála. „Po úspěchu ve volbách v roce 1994 bylo logické, že jsem se stal starostou," říká Čejka. A hlavou obce ho pak zastupitelé zvolili i podruhé, potřetí a počtvrté. „Kdybych nekandidoval, byli by na mě lidé naštvaní. Už když jsem usiloval o senátorské křeslo, nevolili mě, protože nechtěli, abych odešel z naší městské části," tvrdí starosta.

Na období, kdy vládl poprvé, vzpomíná s drobnými rozpaky. „Zaskočilo mě to. Bál jsem se, protože jsem vůbec nevěděl, co dělat. Jak mám třeba řídit zasedání zastupitelstva," vzpomíná.

Zároveň byl ale podle svých slov plný ideálů. „Chtěl jsem změnit svět a nic pro mě nebylo nemožné. Vše se zdálo jednodušší," usmívá se.

Pak zjistil, že řídit městskou část není tak snadné, jak se zdálo. „Objevily se překážky. Jednou rukou jsem odrážel opozici, druhou řešil, jestli jsou některé mé kroky v souladu se zákony," vypráví.

Práce starosty ho ale i po víc než desetiletí ve funkci baví. „Rád se bavím s lidmi a jejich osudy mě zajímají," zdůrazňuje. To je podle něj také důvod, že ho lidé na ulici zastavují a chtějí si s ním popovídat. „Chodí za mnou i do kanceláře. Vědí, že přijmu každého. Babičky mi třeba často vyprávějí, jak jsou na tom se zdravím," říká.

Zažil ale několik situací, kvůli kterým se chtěl starostovské židle vzdát. „Kvůli předpisům jsem nemohl dát městský byt člověku, který ho potřeboval. To jsem měl opravdu pocit, že jsem na radnici k ničemu a přemýšlel jsem, že odejdu," přiznává.

Přeje si, aby úřadoval jako starosta na vesnici, který se se všemi zná. „Když jdu po Vinohradech, zastavuji se s důchodci, kteří mi vykládají, co dělají jejich vnoučata. Dětí se zase ptám, jak se jim dařilo ve škole. Neznám všechny, to ani v tak velké městské části nejde, ale mám pocit sousedství," vypráví Čejka.

Jestli bude kandidovat i popáté, neví. „Uvidím, zda mě budou chtít lidé. Zároveň už budu mít důchodový věk. I to je třeba vzít v úvahu," vysvětluje.

Pomoct je třeba i o půlnoci, ví nejdéle sloužící starostka

Starostka Stvolové Oldřiška Kořístková.Stvolová - Jako nejdéle sloužící starostka na jižní Moravě je na toto prvenství patřičně hrdá. Malé vesnici Stvolová, která se nachází na severním okraji Blanenska a nemá ani 150 obyvatel, vládne sedmapadesátiletá Oldřiška Kořístková už čtyřiadvacet let.

Pro oblíbenost a opakovanou důvěru voličů má jednoduché vysvětlení. „Nerada o sobě mluvím, ale je to asi tím, že se každému snažím vyjít vstříc. Chci, aby všichni byli spokojení. Starosta musí problémy řešit hned a své funkci se obětovat. To znamená být k dispozici třeba i o půlnoci," říká Kořístková. Kromě práce neuvolněné starostky má na starosti roznášení dopisů jako poštovní doručovatelka.

Vesnici věnuje veškerý volný čas. Jako přítěž svou funkci nevnímá, naopak je to pro ni koníček a životní poslání. „Na úřad chodím denně. Konec a začátek roku jsou vždycky časově náročnější. V tomto období se starostování věnuji tak dvě hodiny denně. Jinak o trochu méně," přibližuje Kořístková.

Oldřiška Kořístková
Kde: Stvolová na Blanensku
V úřadu od: 3. října 1990
Věk: 57 let
Recept na vládnutí: „Starosta se musí své funkci obětovat. A být k dispozici klidně o půlnoci, pokud mu někdo zavolá. Musí být také ochotný, vstřícný a schopný si mnohdy poradit sám."

Obecní úřad dokonce sama uklízí a seče kolem něj trávu. „Nepotřebujeme zaměstnance. Vím, co je nutné udělat a trvá mi to kratší dobu. Ale hlavně to dělám pro potěšení. Sázím okolo kytky, venku i na oknech. Mám ráda například surfinie a muškáty. Jsou krásné, když kvetou," usmívá se.

Poprvé kandidovala v roce 1990. Nechtěla dělat kariéru v politice, ale podílet se na rozvoji Stvolové. „Do Sametové revoluce jsme byli místní část Letovic, ale poté jsme se od města chtěli odtrhnout. Viděli jsme šanci, jak být samostatní, mít vlastní rozpočet a něco si vystavět a opravit. Lidé z vesnice do toho byli zapálení, pořádali jsme spoustu brigád. Stala jsem se starostkou a voliči mi i po tolika letech stále dávají důvěru. Toho si nesmírně vážím," svěřuje se Kořístková.

Její plány o rozvoji obce se postupně měnily ve skutečnost. „Zavedli jsme například plyn a opravili veřejné osvětlení, máme nové vodoměry. Na obecním hřišti jsme zřídili přístřešek pro hudebníky," vyjmenovala část vydařených investic Kořístková.

Nejtěžší zkouška pro ni byly povodně, které Stvolovou zasáhly v roce 1997. „Byla to první velká voda v historii obce. Zaplavila několik domů, ale naštěstí žádný nestrhla a nezpůsobila ani výrazně vysoké škody. Nakonec jsme všechno zvládli," vzpomíná.

Dlouholetá starostka je hrdá na opravený obecní úřad i knihovnu a přemýšlí o dalších investicích. „Je třeba opravit bývalou budovu základní školy a postavit nové hřiště, které ve vesnici chybí," plánuje do budoucna.

Místo chemie léta vyučuje boj proti lži a pokrytectví

Hovoranský starosta Josef Grmolec.Hovorany - Do pětadvacátého roku ve funkci starosty Hovoran na Hodonínsku vkročil před několika dny Josef Grmolec. Místo kariéry středoškolského učitele textilní chemie dal přednost vedení víc než dvoutisícové obce.

Podle něj za rozhodnutí mohla porevoluční euforie. „Mě i mnohé další Sametová revoluce vybudila. Učitelství se mi sice líbilo, ale s několika kamarády jsme tehdy založili místní Občanské fórum a v roce 1990 jsme sestavili kandidátku," vzpomíná dnes šedesátiletý Grmolec.

Ve volbách uspěli a šli do koalice s lidovci. „Měli jsme většinu a v tom obrovském přetřesu názorů a jmen vybrali právě to moje. Po poradě s manželkou jsem souhlasil," připomíná okamžiky před čtyřiadvaceti lety.

V komunální politice ho drží už téměř čtvrt století víra, že může dělat něco prospěšného. „Mám velké štěstí, že jsou kolem mě lidé, se kterými si dobře rozumím," říká hovoranský starosta.

Josef Grmolec
Kde: Hovorany na Hodonínsku
V úřadu od: 29. listopadu 1990
Věk: 60 let
Recept na vládnutí: „Jde o práci s lidmi, která je velmi zajímavá a také velice náročná. Člověk musí žít poctivě vůči svému svědomí, rodině i všem ostatním z obce. Všichni by si měli uvědomit, že jsme na světě jen pár pátků."

Vždy ve druhé půli funkčního období dostává nový impuls. „První dva roky připravujeme projekty a sháníme peníze. Ve třetím se je většinou podaří najít a pak přichází finální tečka," usmívá se bývalý pedagog.

Za éru svého starostování ho nejvíc potěšilo, že ve vesnici vyrostla nová škola s tělocvičnou a čistička odpadních vod i pro okolní obce.

V posledních volbách se musel spolu s kolegy vypořádat i s celostátním propadem jeho občanských demokratů. „Naštvanost voličů je oprávněná, problém ve státě si ODS udělala sama. V domácím prostředí jsme ale snad ukázali, že to myslíme dobře a důvěru si zasloužíme," porovnává Grmolec.

Hovoranský starosta nesnáší především lež, faleš a neupřímnost. „Vím, že mám své chyby a někteří lidé mě nemusejí. To je přirozené a chápu to. Jsem raději, když za mnou takový člověk přijde a řekne mi do očí, že jsem něco udělal špatně nebo jak to udělat líp. Lepší než když vás někteří pomlouvají u piva a pak vám pokrytecky podávají ruku a málem vás objímají. Jen co odejdete, tak by vám vrazili kudlu do zad," předává dlouholeté zkušenosti Grmolec.

V roli starosty má poměrně pestrý pracovní týden. „Už v neděli večer si chystám scénář, abych na něco nezapomněl. Ráno přijdu na úřad a zjišťuju, co je potřeba. Aktuální problémy řeším hned. Teprve ve dvě hodiny odpoledne se obvykle dostávám k tomu, co jsem měl naplánované. Zásadní je, že jsem byl u lidí a podařilo se vyřešit jejich problémy," dodává.

Autor: Lenka Šklubalová, Přemysl Spěvák, Petra Srstková, Petr Turek

14.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 6 500 Kč

Uklízeči prodejních prostor Uklízeči - POUZE pro OZP nebo OZZ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 6500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: pouze pro osoby zdrav. postižené, poloviční úvazek, nechodit na pracoviště, pouze kontakt telefonicky,. Pracoviště: Olman service s.r.o.-provoz, Vídeňská třída, č.p. 701, 669 02 Znojmo 2. Informace: Lada Doné, +420 730 186 797.

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 7 500 Kč

Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních Pokojská. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 7500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: úklid pokojů,zahrádky a prostor penzionu, vzhledem k prac. době - dle příjezdů a odjezdů hostů vhodné bydliště blízko provozovny, tel. informace. Pracoviště: Aleš frömmel-provozovna, 671 22 Šatov. Informace: Aleš Frömmel, +420 737 999 799.

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 14 500 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 14500 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: stavební práce v rámci Jihomor. kraje, praxe výhodou, doprava vlastní, inf. tel. nebo mailem. Pracoviště: Joka moravský krumlov, s.r.o. -mk, 671 71 Hostěradice. Informace: Ivoš Bazal, +420 737 243 184.

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 13 500 Kč

Pomocní pracovníci v zahradnictví Zahradníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: péče o travnaté plochy, o keře a flóru, sečení, zalévání, úklid přilehlých ploch,. Pracoviště: Bhv úklid, s.r.o.- vertex, U Sladovny, č.p. 310, 671 25 Hodonice. Informace: Fialová, +420 608 519 048.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hodonínský plavec Marek Jedlička se pokusí zdolat Baťův kanál.

Oslava 40. a 80. narozenin. Jedlička chce jako první sám přeplavat Baťův kanál

Mexická fanynka. Fotbalové MS Rusko 2018
13

Kráska z Mexika, Asie nebo Evropy? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny F

Legální i zcela ilegální autohoničky a mexické sukně ve Strážnici: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 23. až 24. června 2018.

Zkušenosti naberou medici i mimo Brno. Nový systém slibuje pravidelné stáže

Jižní Morava – Když byl na ultrazvuku intimních partií, postávalo kolem něj kromě dvou doktorů zhruba deset mediků. „Povětšinou studentek. Moc do smíchu mi nebylo," vzpomíná Miroslav Šenkýř z Brna. Po zavedení nového systému, který navrhují zástupci brněnské lékařské fakulty, by se hloučky studentů měly rozptýlit do různých nemocnic v kraji.

Gymnastický šampionát ve Znojmě se blýskl vicemistryní Veronikou Kubošnou

Znojmo /FOTOGALERIE/- Poprvé v historii se konalo tento víkend ve Znojmě Mistrovství republiky žena a dívek ve výkonnostních stupních. Titul vicemistryně republiky vybojovala ze znojemského oddílu Veronika Kubošná, která startovala v nejmladší kategorii. Vklínila se mezi dvě brněnské závodnice a stala se tak druhou nejlepší gymnastkou v republice.

Vracovští předvedli ve Strážnici hody, Maďarky nesly na hlavách lahve

Strážnice /FOTOGALERIE, VIDEO/– Užít si víkend a věnovat se oblíbené zábavě, poslouchat lidovou muziku i vzpomínat na mládí přicházejí lidé, kteří v podmračeném sobotním poledni míří ke strážnickému zámku a skanzenu. Cimbálky vyhrávají z reproduktorů městského rozhlasu, mezi návštěvníky s batohy a fotoaparáty se proplétají krojovaní. Strážnice hostí třiasedmdesátý Mezinárodní folklorní festival.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT