Klání vyhlašuje třetí rok Česká komora architektů. „Letos do ní přihlásili 145 děl. Do užšího výběru jich sedmičlenná mezinárodní porota nominovala třiatřicet,“ vyčíslila mluvčí soutěže Alice Titzová. Jižní Morava je jeden z nejzastoupenějších krajů. Víc nominovaných děl už má jen Praha a střední Čechy.

LÍHEŇ ARCHITEKTŮ
I v předchozích ročnících Jihomoravané v soutěži bodovali. Archeopark Pavlov se loni stal držitelem hlavní ceny, mezi šest finalistů se dostala také stavba galerie nábytku od brněnských autorů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Podle odborníků se architektuře na jižní Moravě daří.

„Zásluhu na tom má i skutečnost, že v Brně sídlí fakulta architektury a řada absolventů se rozhodne na jižní Moravě zůstat a pracovat. Zdejší autoři umí bravurně zvládnout tradicionalistické směry s pomocí dřeva a kamene a současně nabídnout minimalistické tvary z betonu a oceli,“ zmínil už dřív proděkan fakulty architektury Vysokého učení technického Petr Šmídek.

Ilustrační foto.
Křižovatky v Brně? Očistec, říká řidička. Nejrušnější? Poříčí s Heršpickou ulicí

Letošní jihomoravské stavby z užšího výběru lidé uvidí v Brně, Mikulově na Břeclavsku či na poli u Vratěnína na Znojemsku. Tam na pozůstatcích prvorepublikového lehkého opevnění, řopíku, vytvořil architekt Jan Tyrpekl dřevěnou útulnu. „Experiment měl otevřít diskuzi, jak s těmito objekty naložit. Téma využití bunkrů je citlivé, proto jsem zvolil lehkou dřevostavbu, která se dá kdykoli odstranit,“ popsal své dílo. Po dohodě může v jeho útulně kdokoli přespat.

Kolem polyfunkčního objektu Dorn od architektů ateliéru RAW denně prochází studentka Alžběta Chábová. „I když nejsem fanoušek velkých kancelářských prostor, na této stavbě se mi líbí, jak se hodí ke svému okolí,“ ohodnotila.

Petr Vokřál.
Brněnští radní: Za podzemní dráhu měl primátor víc bojovat