Ve Spojených státech podstoupil celou řadu disciplín v plné výstroji. „Běžel jsem s přilbou v zásahovém obleku a s dýchacím přístrojem na zádech. Ten nebyl aktivní a sloužil jako zátěž, aby závod simuloval podmínky reálného zásahu,“ popisuje hasič.

Soutěž prověřila fyzičku a výdrž závodníků, dokladem může být i hmotnost výstroje, kterou po dobu soutěže nosil na zádech. „Celá i s botami váží zhruba patnáct kilogramů. Díky soutěžím mám dobrou fyzičku a není pro mě až tak náročné vyběhnout při opravdovém zásahu do sedmého patra,“ ujišťuje borec.

Svými výkony si získal řadu fanoušků. „Neznám ve svém okolí nikoho, komu by se ve sportu tak dařilo,“ komentuje na sociálních sítích Molešův úspěch například Jan Maty.

Ilustrační foto
Možná poslední tropický víkend. Teploty vystoupají až na 34 stupňů

CVIČÍ S KAMARÁDEM

Účast na soutěži mezinárodní úrovně není zadarmo. Vyškovský hasič trénuje společně s kamarádem. „Cvičíme sami, bez trenéra, v létě hlavně dynamický pohyb a vytrvalost, v zimě přijdou na řadu i činky. Velmi důležitý je i běh, nejlépe každé dva dny,“ jmenuje.

Vztah k profesi hasiče si podle něj obvykle člověk buduje už jako malé dítě v požárním sportu a nejrůznějších spolcích, nejinak tomu bylo v jeho případě. „Začínal jsem místním požárním sportem, postupně jsem začal jezdit na tábory jako vedoucí,“ popisuje své začátky čerstvý mistr světa.

Kromě profesionální hasičské dráhy působí také jako velitel zásahové jednotky dobrovolných hasičů v Žarošicích na Hodonínsku, kde žije. Tam také pomáhá trénovat malé začínající hasiče. „S Petrem se známe jedenáct let, je to pečlivý a spolehlivý chlap. Po profesní stránce je to velký odborník, pozvedl tady už tak vysokou úroveň práce hasičů,“ říká o kolegovi starosta žarošických dobrovolníků Jiří Kacer.

Jako profesionál si Moleš plně uvědomuje, co jeho práce obnáší. V reálných zásazích jde hlavně o čas. „Vždycky se snažím lidem pomoci, soustředit se na to, abych jednal co nejrychleji a nejefektivněji,“ říká.

Výjezdy k nehodám jsou náročné na soustředění. „V takových situacích není možné zmatkovat a jít do zásahu bezhlavě. Jasně, že se dostavují i myšlenky, že jsem mohl udělat víc. Ale to jsou spíš zpětná hodnocení po tom, co jsou zranění už v péči lékařů,“ uzavírá hasič.

ANTONÍN ZACHOVAL