V dlouhodobém srovnání počet vydaných neschopenek klesá. „Významně to ovlivnily změny v příslušných zákonech, kterými se řídí nemocenské pojištění," vysvětlil Adam.

Nemocní totiž v prvních třech dnech nedostanou od zaměstnavatele ani od státu žádný příspěvek. „Jakmile tento zákon začal platit, nemocnost našich zaměstnanců se okamžitě snížila. Znamenalo to pro nás, že v práci bylo více řidičů a nemuseli jsme platit navíc přesčasy těm zaskakujícím," podotkla mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Škrancová. Firma zaměstnává přes 2700 lidí.

Brněnská lékařka Ilona Kneblová také potvrdila, že počet neschopenek se po změně zákona v roce 2008 snížil. „Zvláště třeba kvůli lehkým virózám si lidé raději vezmou tři dny dovolenou, protože je to pro ně výhodnější," upozornila lékařka. Podle ní přecházení nemocí pacientům nesvědčí. Hrozí také, že v práci nakazí své kolegy.

V porovnání trvání nemocenské má Jihomoravský kraj šestou nejdelší. „Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti byla v kraji 49,6 dne," sdělil Adam. Celorepublikový průměr je 47,7 dne.

Podle Kneblové se na tak dlouhém trvání pracovní neschopnosti podílí hlavně vážně nemocní pacienti. „Většinou jsou to lidé s těžšími úrazy, po operaci nebo pacienti s rakovinou," dodala lékařka.

Pracovní neschopnost na jižní Moravě v první polovině roku 2012.