Zdrceni ze smrti svého idolu jsou i muzikanti Josef Bouda a Radek Verner z Vyškovska. Kapelu připomínající písně Karla Gotta založili před třinácti lety. Nyní se vyrovnávají se smrtí legendy. „Odešel hlas Československa. Gott spojoval po desetiletí nejen generace, ale i východ a západ,“ míní Bouda.

Proč jste se rozhodl zpívat právě Gottovy písně?
Miloval jsem ho od dětství. Patřil k naší rodině. Poslouchali jsme ho o svátcích, víkendech. Navíc jsem měl kladný vztah k hudbě.

Naposledy se rozloučit s legendou můžou Brňané od čtvrtečního rána. Své vzkazy připojí ke kondolenční listině od osmi hodin v sídle Českého rozhlasu Brno v Beethovenově ulici.
Mistrovi vzdají hold v kondolenční listině. Přijít mohou lidé do sídla rozhlasu

Zavzpomínejte na jedinečného Karla Gotta
Posílejte nám fotografie související s pohřbem Karla Gotta. Jak na něj vzpomínáte, jdete se s ním rozloučit přímo do Prahy? Nebo zapálíte svíčku ve vašem městě?
Zašlete nám vaše snímky na e-mailovou adresu webeditori.jm@denik.cz a pomozte vytvořit speciální pietní galerii, skrze kterou vzdáme hold zesnulé legendě české hudby.

Co pro vás ztělesňuje?
Styl, úroveň i kvalitu. Inspiroval mě a motivoval, byl neodmyslitelná součást mého života. Nesl poselství a dobrou náladu. Byl součástí veselých chvilek, pohody a radosti, stejně tak jsem se k němu ale obracel a hledal útěchu ve chvílích smutku.

Která píseň je vaše nejoblíbenější?
Stokrát chválím čas. Zpívám ji nejraději a vím komu. I Gott ji měl velmi rád. Má nádherný text i melodii, ale do každé situace se hodí jiná píseň.

Sklízíte úspěch u posluchačů?
Ano, lidé Karla Gotta milují. My jsme se vždy snažili přenést kousek toho božského k našemu publiku.

Karel Gott
Pošlete nám vaši vzpomínku na Karla Gotta

Setkal jste se s Karlem Gottem osobně?
Mnohokrát jsem měl příležitost s ním mluvit, i když nikdy příliš dlouho. Loni v říjnu jsem mu představil svého syna.

Karel Gott revival
Kapela vznikla v roce 2006.
Tvoří ji zpěvák Josef Bouda z Křížanovic na Vyškovsku a zpěvák a pianista Radek Verner z Brankovic na Vyškovsku.
Skupina s gottovským repertoárem koncertovala na stovkách míst. V hospodách, i třeba jako předskokani Lucie Bílé.

Byl takový, jak jste si ho představoval? Byl božský?
Já jsem samozřejmě zaujatý, ale viděl jsem to i na lidech kolem sebe. Když vstoupil do místnosti, všichni stáli v pozoru, i mladí lidé. Někdy se z jeho božkosti dělala legrace, ale on takový opravdu byl. Měl auru.

Myslíte si, že spojoval společnost?
Jednoznačně. Obávám se, že to byla jedna z posledních osobností, která tohle uměla. Gotta poslouchali mladí, staří i v zahraničí. Ráno koncentroval na západě a večer na východě. Nikomu to nevadilo.

Přirovnal byste jej k někomu z naší historie?
Ne, byl jedinečný. Měnily se vlády, ale on všechno přestál. Byl jako hora Říp. Odešla legenda a hlas Československa.

Je to osoba, na kterou má být český národ hrdý?
Určitě. Reprezentoval nás i několik desetiletí v zahraničí. Zosobňoval slušnost a vkus. Nikdo takový jako on už nebude.