Onkologičtí pacienti mají často během léčby sníženou imunitu a patří k velmi rizikové skupině. „Jsem proto opravdu rád, že právě Masarykův onkologický ústav poskytne pacientům patřičné bezpečí a komfort i z toho důvodu, že toto zařízení je největším onkologickým centrem v Česku. Při technickém řešení stavby a provozu těchto pracovišť byly použity moderní technologie a prvky, které výrazně snižují šíření infekcí vzduchem i kontaktem,“ sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Ve čtvrtém patře vznikly nové prostory pro Pracoviště ambulantní protinádorové léčby takzvaný stacionář. „Moderně a komplexně pojatý prostor nabídne jednačtyřicet míst k aplikaci protinádorové léčby, oproti dosavadním jednadvaceti. Jeho součástí jsou i samostatné vyšetřovny lékařů a sester, pracoviště pro zavádění žilních vstupů nebo individuální box pro péči o zvlášť rizikové pacienty,“ informoval ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Zdravotníci loni na stacionáři ošetřili v průměru sto osmdesát lidí denně. Třetinu obvykle tvořily chemoterapie a zbytek aplikace podpůrné a hormonální léčby. „Jsem ráda, že nové prostory nabízí pacientům větší pohodlí a soukromí. A je tam i lepší zázemí pro personál,“ uvedla staniční sestra stacionáře Eva Vykoukalová.
Na výtvarném a architektonickém řešení nového denního stacionáře se podíleli zástupci brněnské techniky. „Pracoviště má neobvykle řešenou podlahu se vzorkem, který se v chodbách prolíná i na dveře stěny. Má připomínat uklidňující a zároveň životodárnou sílu tekoucí řeky. Zdi zdobí velkoformátové obrazy. Doufám, že naše práce zpříjemní pobyt klientů,“ řekl prorektor pro vnější vztahy Vysokého učení technického Milan Houser.
Samostatné ambulantní Centrum paliativní péče, pro pacienty s nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo vrcholícím stádiu, s kaplí a konzultační místností pro setkávání pacientů s rodinou nově sídlí ve druhém patře Švejdova pavilonu. „Jsou zde dvě specializované ambulance a stacionář se čtyřmi lůžky rozdělenými do samostatných boxů, kde se budou provádět převazy, podávat infuze a transfuze,“ popsal ředitel.
Podle vedoucího lékaře paliativní péče Ondřeje Slámy nové pracoviště nabídne pacientům špičkovou péči, kterou nenabízí žádná jiná nemocnice v Česku. „Pacienty ve zhoršeném stavu v řadě případů nemusíme hospitalizovat. Mnohdy stačí podpůrný rozhovor, naplánování a zorganizování navazující péče a úprava léků. Po konzultaci se může pacient vrátit do domácího prostředí, kde další péči zajistí například mobilní hospic,“ vysvětlil lékař.
Tým specialistů poskytne pacientům kromě léčby bolesti také psychosociální a spirituální podporu. „Přímo v centru budou pacientům k dispozici lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové a duchovní. Nemocní v paliativní péči jsou většinou křehcí, unavení a velmi náchylní k infekcím a proto je důležité, aby si vše vyřídili na jednom místě a nemuseli namáhavě přecházet mezi jednotlivými pracovišti,“ dodal Sláma.
Celkové náklady na výstavbu nových pracovišť vyšly na téměř šedesát milionů korun, z nichž zhruba osmačtyřicet milionů korun pokryla dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj. První pacienti se tam podívají zhruba v polovině letošního dubna. Do budoucna se dočkají Centra prevence či nového většího parkoviště.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
