Pálava se mění. Vysychají tůně a studny, varují odborníci

Podle vedoucího Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Kmeta je na leteckých snímcích jasně vidět, jak se mění vegetace, která byla dřív zelená. „Tyto fotky nám dávají informaci o tom, jak se ve střední Evropě vyvíjí klima. Je na nich velmi dobře vidět, jak krajina vysychá. Příkladem je i Mušlovský dolní rybník, který se na jaře stíhal naplnit vodou stejně jako ten horní. Loni a předloni tomu však tak nebylo. Zdá se mi, že jde o nepříjemný předvoj toho, co se na nás valí,“ neskrýval obavy Kmet.

Vlivy extrémně horkého a suchého léta v souvislosti s chladnými zimami bez sněhové pokrývky nyní na Pálavě zkoumají také botanici. „S výzkumem jsme začali letos v únoru. Průběžně sledujeme situaci na malých plochách ve vymezených čtvercích o hraně padesát centimetrů a zapisujeme stav rostlinstva. Z dlouhodobého hlediska se skutečně může stát, že kvůli extrémnímu suchu z oblasti zcela vymizí některé vzácné druhy, které potřebují k životu vlhkost,“ přiblížila botanička chráněné krajinné oblasti Helena Prokešová.

Odborníci podle ní zaznamenali odumírání původních trsnatých trav a dalších vytrvalých druhů, které postupně nahrazují jednoletky a dvouletky. „Ty se zde za běžných klimatických podmínek objevují v travnatých plochách mnohem méně. Ve vlhčích letech se vytrvalé druhy postupně opět prosadí. Od roku 2015 se jim to ale na Děvíně moc nedaří,“ informovala Prokešová.

Zločinů na internetu přibývá. Kriminálnící cílí na děti, samoživitelky i firmy

Podíl viny na tom zřejmě mají i mufloni, kteří svým pohybem růst trav narušují a spásají je. „Naopak jednoletým a dvouletým rostlinám, které jsou narušování přizpůsobené, nijak neškodí,“ vysvětlila botanička.

Nejspíš ze stejného důvodu se potýká Děvín také s extrémní invazí borytu barvířského, tedy rostliny, která se do střední Evropy postupně rozšířila z jihovýchodu kontinentu a oblasti od Středozemního moře.

Výrazných změn si na Pálavě všímá také Igor Vojtenko ze Strachotína na Břeclavsku, který oblast navštěvuje pravidelně několikrát ročně. „Naposled jsem tam byl v zimě. Je vidět, jak celá oblast suchem trpí. Tak málo vody jsem v nádržích ještě neviděl,“ kroutil hlavou.

Úbytek srážek, který se projevuje na vzhledu krajiny, je patrný i na jiných místech kraje. Jde například o Hodonínskou doubravu či Kapánsko. S důsledky regulace říčních toků se pak potýkají u Dyje pod Novými Mlýny. Opačná je situace u Tvrdonic na Břeclavsku či v lužních lesích na Znojemsku, kde lesní hospodáři obnovili zavlažovací soustavy.

Lvi odmítli nabídku města, klubu tak hrozí likvidace