Z pestré nabídky akcí v plesové sezoně mladou ženu pravidelně láká především ples školy, kterou vystudovala. „Ačkoliv již několik let bydlím v Brně, každý rok se vracím domů do Beskyd na ples našeho gymnázia. Je pro mě zárukou, že se opět uvidím se svými přáteli,“ dodala Jandačková.

V Hodoníně pořádá tradiční plesy tamní dům kultury. Podle jeho ředitele Marcela Řimáka je o ně velký zájem. „V plesové sezoně je v domě kultury ples téměř každý víkend. Většinu z nich však pořádáme už dlouho a lidé na ně chodí, protože jsou zvyklí,“ popsal.

K nejoblíbenějším patří v Hodoníně Plesy muzikantů. „Jde o unikátní ples, který navazuje na náš seriál koncertů dechových hudeb.

Pro zvětšení klikněteSjíždějí se na něj lidé z celé republiky, ale také z Rakouska nebo Slovenska. Protože byl v minulosti o ples obrovský zájem, přidali jsme jeden večer navíc. Zatancovat si a poslechnout si dechovku tak lidé mohou v pátek i v sobotu,“ dodal Řimák. Zprávy z pokladny kulturního domu dávají jeho řediteli za pravdu. Ačkoliv do Plesů muzikantů zbývá ještě měsíc a půl, lístky jsou už skoro vyprodané.

Na domácí atmosféru spoléhají na Krojovém plese v Mikulčicích. „Svůj vlastní krojovaný ples má každá větší obec v Podluží, my nejsme výjimkou. Každý rok se sjede chasa z okolí,v krojích chodí na ples také starší lidé z obce,“ uvedla ředitelka mikulčického kulturního domu Jarmila Uhrovičová.

Krojovanou slávu si v Mikulčicích si letos užijí už po jednatřicáté. „Součástí plesu je i košt vín nebo tradiční tombola. Lístky v předprodeji ale neprodáváme, lidé prostě na místě zaplatí vstupné,“ poznamenala Uhrovičová.

Brněnský hotel International patří k pořadatelům, kteří se na svých plesech snaží spojit tradici s originalitou. „Začátkem devadesátých let zájem o plesy trochu opadl. Rozhodli jsme se tedy tuto tradici oživit a začali jsme připravovat tematické plesy,“ vysvětlil marketingový ředitel hotelu Michal Řičánek.

První tematický ples věnoval známý brněnský hotel astrologii, v dalších letech si tam návštěvníci užili třeba upírskou noc nebo kouzelnou atmosféru Harryho Pottera.

Letošní pětapadesátý ročník plesu v Internationalu nese název Festa Venezia. Bude v duchu italských Benátek. „Na plese nebudou chybět italské speciality, které se podávají na tradičních benátských slavnostech,“ zdůraznil Řičánek.

Ať už lidé zvolí luxusní galavečer, nebo vesnický ples, řada z nich se nevyhne otázce, co si obléct na sebe. „Novinkou letošní společenské sezony jsou krajkové šaty v kombinaci s tělovým podkladem. Působí takovým dojmem oblečená-neoblečená. Pánové by pak měli volit smoking nebo luxusnější oblek. Elegantní je i sladit se s partnerkou barvou kravaty nebo doplňky,“ shrnula Zlata Bielková z brněnského salonu Naive.

Z tanečních dovedností jsou podle mistrů tance nezbytné především valčík a polka. „Bez toho se na běžných plesech, jako jsou například ty hasičské nebo myslivecké, tancovat nedá. Pokud se jedná o akci trochu vyšší úrovně, neměli by lidé zapomenout také na waltz nebo tango,“ řekl ředitel brněnské taneční školy Eso Jindřich Vláčil.

Hvězdné časy bálů jsou už pryč, říká hustopečská historička Soňa Nezhodová

Hustopeče /ROZHOVOR/ - Slavný český malíř světového jména Alfons Mucha nežil vydatným společenským životem jen v největších městech Evropy a Ameriky, ale rád poctil svou přítomností i zábavní podniky v poněkud prostším prostředí. „V roce 1894 zavítal například na bál do Boleradic,“ zmínila historička Soňa Nezhodová z Hustopečí na Břeclavsku.

Uvádí se v historických pramenech, kdy se například právě v Hustopečích konal první ples?
U hustopečských Čechů to víme přesně. První český ples byl v Hustopečích v roce 1891 na tehdejším takzvaném Zámečku. Ples organizoval místní Čtenářský spolek, konkrétně jeho zakladatel Filip Kuber, kterému při tom vypomáhal jeho švagr Alfons Mucha. Ten navíc maloval i výzdobu sálu na Zámečku.

A co se týká tradice plesů v okolí, dá se vyzdvihnout nějaký, který by byl opravdu jedinečný?
Z českých plesů v okolí Hustopečí máme první přesnou zprávu o vlasteneckém bálu v Boleradicích, který se konal osmadvacátého ledna v roce 1894. Tehdy to byly ještě Polehradice. Hustopeče tam reprezentovali právě Kuber s Muchou a setkali se tam i s Aloisem a Vilémem Mrštíkovými.

Jak k tomu setkání vlastně došlo? Kde se tam známí spisovatelé vzali?
Mrštíkovi přijeli ze sousedních Divák, kde žili. Zajímavostí je, že v květnu téhož roku měla v Praze premiéru Maryša, jedno z jejich nejznámějších děl.

Patřily tehdy plesy k nejvýznamnějším společenským událostem?
Tak hvězdné časy a tak vybraná společnost se už nevrátí. Dříve měly plesy úplně jiný náboj a byla to zvláštní událost.

Miluje plesy, nezastaví ji ani sádra

Tanec a plesy jsou její vášní. Během sezony stihne osmatřicetiletá Brňanka Martina Svačíková i šest různých akcí. „Před dvěma lety jsem dokonce vyrazila na ples s rukou v sádře. Díky skvělé partě lidí a chytlavé muzice jsem si to ale užila i tak,“ popisuje Svačíková.

Do společenských tanců se zamilovala na střední škole. „V tanečních jsem obdivovala ladnost instruktorek, které nám tance předváděly. Společenský tanec mě úplně uchvátil, chtěla jsem být stejná jako ony,“ vysvětluje žena.

Na první ples vyrazila hned po ukončení kurzu. „Před tím jsem ale absolvovala všechny možné pokračovací kurzy. V zimě jsem pak vyrazila na náš tradiční myslivecký ples. Protančila jsem tehdy celou noc a byl to jeden z nejhezčích večerů, jaké jsem zažila,“ vzpomíná Svačíková.

Od té doby navštívila desítky tradičních i netradičních plesů. „Každý rok se vracím k rodičům na Vysočinu na tradiční hasičský ples. Vyzkoušela jsem ale i maškarní plesy, diskoples nebo ples na téma cestování časem. Před pár lety jsem dokonce od tehdejšího přítele dostala lístky na pražský Ples v opeře, to byla nádhera,“ říká Brňanka.

I díky rozmanitým tématům plesů vlastní Marta Svačíková rozsáhlou kolekci společenských šatů. „Zatím mám asi osmery klasické dlouhé společenské šaty, které se snažím spravedlivě střídat. Letos jsem si pořídila do série i jedny nové. Kromě toho mám kostým tanečnice flamenca, japonské gejši nebo prvorepublikový komplet,“ zakončuje Svačinová.