Příliš obdivu si ale rekonstrukce za sto osmdesát milionů korun mezi Brňany nevysloužila. „Nejjemnější hodnocení bylo, že náměstí je šedivé a mdlé. Ostřejší, že náměstí připomíná buzerplac v kasárnách," zhodnotil krátce po otevření prostranství Tomáš Paufošima.

V současnosti už si lidé na podobu srdce města zvykli. Místo doplnily koše a květinová výzdoba. „Náměstí není bůhvíjak zajímavé. Ale je tady dost místa na akce, jako je koštování vína," vyzdvihla Tereza Kvapilová.

S tím souhlasí i jeden z architektů, kteří pracovali na vybavení náměstí, Tomáš Rusín. „Prostor plní funkci a bývá tam hodně akcí. Ale na dlažbě zůstávají od jídla skvrny, takže potřebuje stále čistit," řekl Rusín.

Na projektu náměstí se podílelo postupně několik architektů. „Původně tam měly být příčné pruhy dlažby. Na náměstí mi chybí detaily," poznamenal jeden z autorů vítězného návrhu Petr Kocourek. S Brnem se roky neúspěšně soudil kvůli tomu, že město využilo nápady jeho a kolegů jako výchozí materiál, ale poté neměli na další práci vliv.

Opravený prostor v roce 2006 dostal dláždění z mrákotínské žuly, kašnu a zrestaurovaný morový sloup. Rekonstrukci předcházela ražba kolektorů a archeologický výzkum. Při ražbě dělníci objevili pozůstatky studny.

Oproti původnímu listopadovému termínu dokončení náměstí otevřeli dříve. Podle tehdejší opozice to bylo záměrně kvůli datu komunálních voleb. Opravy poznamenalo i to, že město využilo na kašně verše básníka Jana Skácela bez vědomí jeho dědiců. Dodatečně za autorská práva zaplatilo asi půl milionu korun.

Vzhled si místo uchová. „Uvažujeme jen o výměně košů na odpad za větší," sdělila mluvčí Brna-středu Denisa Kapitančiková.

Jako by tam jen nalili beton, říká architekt

Brno – Společně s architektem Jurajem Sonlajtnerem zvítězil s návrhem nové podoby náměstí Svobody. Kvůli neshodám s vedením města ale ani jeden z nich u dokončení projektu nebyl a kvůli využití nápadů se s Brnem soudili. „Z návrhu jako v cukrárně vyzobali věci, které chtěli, a zbytek dali pryč," říká architekt Petr Kocourek.

Jaké věci v návrhu byly, avšak nevznikly?

Navrhovali jsme otevřít podzemí, když se opravovaly kolektory. Na místě chybí zázemí jako jsou záchody a ty mohly být dole. Město také chtělo původně vodní prvek v podobě umělé řeky. A na místě současného orloje měl být bronzový model města.

Řada lidí vnímala po opravě náměstí jako prázdné. Jak to vidíte po deseti letech vy?

Je zásadní, aby plocha byla bezbariérová. Ale třeba s dlažbou si mohli vyhrát více. Je důležité na místo dostat nějakou geometrii. V původním návrhu měly na náměstí vzniknout příčné pruhy, jenže teď je to jednolité. Lidé pak mají pocit, že je to, jako kdyby tam někdo nalil beton. Prostoru chybí detail.