Podobných případů lékaři ošetřují rok od roku méně. Například v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny loni zaznamenali nejnižší počet pacientů s akutním infarktem za posledních osmnáct let. „Loni naši lékaři řešili 261 případů. V roce 2002 jich bylo celkem 558, to je víc než dvojnásobek,“ porovnala mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Stejnou zkušenost mají kardiologové v celém kraji. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zatímco v roce 2013 postihla srdeční mrtvice 2 651 Jihomoravanů, před třemi lety to bylo už o pět stovek méně.

Graf ukazuje, kolik případů akutních srdečních infarktů ročně zaznamenali kardiologové v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny.

Lidé se více hýbou

Odborníci za výrazným snížením počtu infarktů vidí několik příčin. Klesající křivky ve statistikách si vysvětlují větším zájmem lidí o zdravý životní styl a zároveň stále kvalitnější péčí o pacienty. „Akutních případů ubývá díky změně stravovacích návyků a častějšímu pohybu. A také je to lepší péčí o pacienty před infarktem, včas řeší cukrovku, cholesterol i vysoký tlak,“ konstatoval primář interní kardioangiologické kliniky u svaté Anny Michal Rezek.

I přes příznivý trend patří stále nemoci srdce a cév k největším zabijákům. Jihomoravští statistikové spočítali, že mezi roky 2009 a 2018 zemřelo v kraji kvůli nemocem oběhové soustavy šestapadesát tisíc lidí. „To je téměř polovina všech úmrtí za sledované období,“ upozornil statistik Karel Adam.

Klíčovou roli hraje čas

Nejrizikovější skupinou jsou lidé nad padesát let. Člověk, kterého postihl infarkt, typicky pociťuje palčivou bolest za hrudní kostí, jako by mu někdo silně sevřel hrudník. Bolest se někdy přesouvá do levé paže nebo spodní čelisti. „Ve vzácnějších případech i do krku, zad, mezi lopatky či do břicha. Dalšími symptomy jsou nadměrné pocení a dušnost,“ doplnila mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Podle zdravotníků hraje klíčovou roli čas, za jak dlouho se lékařům podaří otevřít uzavřenou tepnu katetrem. „Zanedbání infarktu může vést k poškození srdce na zbytek života nebo i ke smrti. Je nutné, aby byl krevní proud v postižené tepně obnoven do dvou hodin, jinak srdce zůstane nenávratně poškozené,“ vysvětlila Kropáčková.

Jak poskytnout první pomoc při infarktu

Prvním krokem při podezření na infarkt by mělo být okamžité přivolání záchranky přes tísňovou linku 155.

Do příjezdu lékaře je nutné zajistit, aby pacient s infarktem zůstal v klidu a pokud možno se nehýbal.

Záchranáři doporučují uložit pacienta do polosedu a podložit mu hlavu. Důležité je také zajistit přísun čerstvého vzduchu a uvolnit mu oblečení okolo krku, hrudníku nebo pasu, aby se mu dobře dýchalo.