Půdní živočichové ke svému aktivnímu životu potřebují vlhko. Trpí mnohonožky, stínky i žížaly. „Půda na jižní Moravě je nyní suchá i velmi hluboko a žížaly umírají. Nedávno jsem byl v lužních lesích okolo Lednice a i v normálně vlhkých ekosystémech byla půda ztvrdlá,“ upozornil odborník Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd.

S Pižlem souhlasí také odborník na bezobratlé Jiří Schlaghamerský. „Žížaly v suchu musí vytvořit trvalé stadium, zvané estivace, ve kterém přečkají i roky. Živiny se ale hůře dostávají do půdy a biologické procesy trvají mnohem déle,“ připomněl riziko.

Kornfeil má o soupeře míň. Martín (na snímku) si v prvním tréninku zlomil ruku.
Kornfeil má o soupeře míň, Martín si zlomil ruku.

Situace je podle Pižla vážná. Bouřky živočichy k opuštění klidového stadia nepřesvědčí, jelikož voda se až k nim nedostane. „Při vysokých teplotách vysychají i kokony povrchových druhů, které jsou odolnější. Sledujeme, že dlouhodobě žížaly ubývají. Pravděpodobně dojde i ke změně druhového složení,“ doplnil.

Užiteční červi mizí rychle hlavně z velkých zemědělských lánů, kde není půdní mozaika. Chybí také zahrádkářům. „Sucho je zničující. Období naopak vyhovuje slimákům, kteří čekají do večerních hodin, kdy pokropíme zahrádku, a pustí se do požírání plodin,“ postěžoval si předseda brněnského sdružení zahrádkářského svazu Martin Říha.

Autobus brněnského dopravního podniku.
Nové autobusy nezvládají brněnské kopce. Funí do nich dvacítkou