Práci za sebe někdy nechalo napsat osm studentů ze sta, říká expert na plagiáty

24. 8. 2018

Brno /ROZHOVOR/ – Opisování celých stran z učebnice, pasáže bez uvedení zdroje či diplomky napsané někým jiným. Brněnské univerzity bojují s plagiátorstvím. Přiměly je k tomu skandály s podváděním u závěrečných prací ministrů. „Diplomka Taťány Malé byla neetická. Takové opisování nebylo přijatelné ani před dvanácti lety. Dnes by její práce neprošla k obhajobě,“ říká odborník na odhalování plagiátorství z brněnské Mendelovy univerzity Tomáš Foltýnek.

Rozhovor na konci týdne s Tomášem Foltýnkem, odborníkem na plagiáty. | Foto: Deník / Eliška Koukalová

Opisoval jste někdy?
Když jsem se učil psát, tak určitě. Jinak ale ne.

Tomáš Foltýnek• Narodil se 19. listopadu 1979 v Brně.
• Studoval na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. V doktorském studiu pokračoval na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.
• Nyní se věnuje detekci plagiátorství a akademické etice.
• Je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase jezdí na kole, běhá, plave, dřív vedl skauty. Rád chodí po horách.

Jde nějak obecně definovat plagiátorství?
Člověk se jej dopouští tím, že přebírá texty, myšlenky nebo materiály od jiných autorů a neuvede původní zdroj. Není přitom rozhodující procento shody s jinou prací. I jedna věta nebo dvě slova mohou být plagiátem.

Dá se říct, jaké formy plagiátorství se studenti nejčastěji dopouštějí?
Základní rozdělení je na úmyslné a neúmyslné. Úmyslné většinou vzniká tak, že studenti nestíhají, stáhnou si proto materiály, zkopírují je a záměrně neuvedou zdroj. Plagiát mohou i zamaskovat či parafrázovat. To je odhalitelné obtížněji, ale zjistit se to dá. Častější je plagiátorství neúmyslné, kdy student najde text, který se mu do práce hodí, uloží si ho a pracuje s ním. Později zapomene, kde ho vzal, nebo ho zapomene citovat.

V extrémních vedrech kolabují v bytech. Záchrana přichází přes okno nebo balkon

Jak se pak neúmyslné plagiátorství posuzuje?
Vždy je třeba zvážit rozsah a úmysl. Pokud by pochybení v závěrečné práci bylo malého rozsahu, je možné strhnout body nebo zhoršit známku. Většinou to ale není důvod pro úplné zamítnutí práce.

Jak velká část studentů se o opisování pokouší?
Uvedu příklad za Mendelovu univerzitu. Máme řádově tisíce absolventů ročně. Plagiáty, které se nakonec řeší před disciplinární komisí, odhalíme v jednotkách případů. Pak je samozřejmě víc těch, kterým se kvůli pochybení jen strhne bodové hodnocení. U nich ale statistiku nevedeme.