Jak moc přes Vánoce hřešíte?
Snažím se jet pořád stejnou stravu, ale ne striktně. Cukroví je mnohem více než běžně. Když už si ale něco dám, snažím se tomu uzpůsobit zbytek dne a potom někde lehce uberu. Abych udržovala balanc.
Která z tradičních vánočních jídel jsou největšími kalorickými bombami?
Jde spíše o množství. Když si člověk dá od všeho trochu, není to žádná pohroma. Ale v momentě, kdy leží na gauči a celý den se jen cpe, množství tukové tkáně jde nahoru. A nejen to. Stravovací návyky rovněž výrazně ovlivňují náš emoční stav i kognitivní schopnosti.
Jak si lze udělat zdravější Vánoce?
Bramborový salát je plný na tuky velmi bohaté majonézy. Lze ji nahradit například jogurtem. U cukroví je to horší. To je z podstaty plné cukru a mouky. A nenechte se zmást zdravějšími náhražkami typu třtinový cukr. Má to jiný název, ale pořád je to cukr. Takže buď si hlídat množství, nebo klasické cukroví nahradit úplně. Velmi dobře fungují takzvané raw pokrmy. Je to strava, která neprochází tepelnou úpravou a zpravidla bývá plná vitamínů, minerálů, živin a aktivních enzymů. Hlavní ingrediencemi bývají oříšky, semínka, ovoce a podobně. Jde z toho udělat spousta zdravých dobrot.
A pokud se neudržím a dopřeji si?
Nerezignovat na pohyb. Vánoce nutně neznamenají, že na vše rezignujeme, budeme ležet týden na gauči a jíst. To kladu na srdce i svým klientům: aby mezi svátky sportovali. A funguje to.
Z čeho by se měla racionální strava skládat?
Stravu dělíme na makroživiny a mikroživiny. Prvním myslíme bílkoviny, sacharidy, tuky. Druhým vitamíny a minerály, které nalezneme především v ovoci a zelenině. Bílkoviny jsou pro nás důležité mimo jiné z hlediska růstu nebo zachování svaloviny, přičemž jsou energeticky nejnáročnější na trávení. Konzumováním velkého množství bílkovin urychlujeme svůj metabolismus. Sacharidy a tuky jsou pak předně zdroje energie. Jsou zásadní pro zachovávání hormonální rovnováhy a ve stravě mají nezastupitelné místo. V tom lidé, kteří se snaží zhubnout, dělají často chybu.
Jak to myslíte?
Mluvím o drastických opatřeních typu melounová nebo grepová dieta, pití citronové vody a podobně. Prosím, nedělejte to. Je to největší zlo, které může vést k vážným zdravotním problémům. A ve vztahu k hubnutí navíc vůbec nefunguje. V momentě, kdy se totiž začnete stavovat normálně, váha vyletí nahoru. Tyto drastické diety také mnohdy doprovází záchvaty přejídání. Tělo i mozek jsou při dlouhodobém a hlubokém kalorickém deficitu v nouzovém režimu. Tělo i mozek začínají fungovat trochu jinak a dotyčný je schopný sníst ledničku i sousedovi, aniž by nad tím měl jakoukoli kontrolu.
Zpět k makroživinám. Jaké jsou jejich zdroje?
Bílkoviny nalezneme v mase, vejcích, mléčných výrobcích, luštěninách a do jisté míry i v oříšcích. Je potřeba jich mít dostatek. Pro sportující činí doporučené denní množství jeden a půl až dva gramy bílkovin na kilogram tělesné váhy. Tuky asi netřeba představovat. Zdroji těch kvalitních a zdravých jsou ryby, olivový olej, semínka, ořechy. Sacharidy dělíme na jednoduché a komplexní, přičemž by měla převažovat konzumace těch komplexních.
Proč?
Uvolňují se postupně. Dodávají tak tělu energii během celého dne. Tím zároveň udržují hladinu krevního cukru nízko, a dochází tak k menšímu uvolňování inzulinu. Tím snižujeme riziko vzniku cukrovky a člověk má větší kontrolu nad svou vahou. Zdroji jsou ovesné vločky, rýže, luštěniny, brambory a další. Příjem jednoduchých sacharidů by měl pak plynout především z ovoce.
Konec roku je období předsevzetí. Jedním z nejčastějších bývá právě změna životního stylu na zdravější. Jak předsevzetí dodržet?
Nečekat na začátek roku a začít hned. Pakliže si říkám, že s něčím začnu zítra, je to signál, že bych měl začít dnes. To samé platí pro zbavování se různých zlozvyků. Novoroční předsevzetí jako taková dlouho nevydrží. Máme pro to v komunitě termín Ledňáčkový efekt. Fitka jsou během ledna přeplněná, ale po měsíci se na to většina lidí vykašle. Pokud chci něco změnit, není důvod přeci čekat.
Jak se svým předsevzetím vytrvat?
Předně se obrnit trpělivostí. Než se projeví první změny, chvíli to trvá. Velká chyba, kterou lidé také dělají, je, že se spoléhají na váhu. Ta ale často lže. Je potřeba si uvědomit, že cvičením tvoříme svalovou hmotu. Svaly mají větší hustotu než tuk a kilogram svalů zabere na těle mnohem méně místa než kilogram tuku. Proto se může stát, že na váze bude i nějaké kilo nahoře, což může být zdrcující. Na váhu se tudíž úplně vykašlat a vzít metr. Ten je mnohem přesnějším ukazatelem, jak se nám daří či nedaří.
Co bych měl udělat jako první, pokud chci získat kontrolu nad svými stravovacími návyky?
Zjistit, kolik a co vlastně jím. Ideálně začít tak, že si několik dní budu zaznamenávat kalorický příjem. Existuje na to spousta aplikací. Například Kalorické tabulky. Pak postupně odstraňovat nezdravé věci a podle potřeby snížit či zvýšit příjem. Po dvou týdnech se podívat na výsledky a podle toho opět přidat nebo ubrat.
Řada lidí se k návštěvě posilovny neodhodlá kvůli studu. Je to oprávněná obava?
Vždy to přirovnávám k nemocnici. Když má člověk zdravotní problém, jde za lékařem a nikdo se nad tím nepodivuje. Když není spokojený se svým vzhledem, jde například do posilovny. A také se nad tím nikdo nepodivuje. Není se čeho bát nebo se stydět. Nejhorší, co se vám může stát, je, že za vámi někdo přijde a zeptá se, zda nechcete pomoct. Všichni jsme začínali. Všichni si pamatujeme, jaké to bylo. A všichni rádi pomůžeme.
Z čeho by se měl skládat dobrý trénink?
Z pořádného rozehřátí se. Dynamicky se protáhnout, rozproudit krev, probudit svaly a klouby. Jinak riskujete zranění. Trénink by měl být stát na základech z komplexních cviků jako dřep, benchpress, mrtvý tah, shyby, kliky a podobně. Zapojujete u nich velké množství různých svalů a spotřebováváte hodně energie. Mají proto nejlepší výsledky jak pro hubnutí, tak pro nabírání. U silového tréninku navíc spalujete hodně energie i po jeho konci. Tělo ji potřebuje, abych mohlo opravovat svaly. A pokud na konec tréninku zařadím ještě lehké kardio, úspěch je zaručen. Pokud na něm tedy pracuji i v kuchyni.