Psí psycholog Maurer: Polidšťování psů je chyba. Pes není druhé já pána

Jak důležitá je vaše komunikace s majitelem psa?

S majitelem psa rozmlouváme, abychom získali základní informace. Díky tomu umíme psa lépe číst. Pokud se nám něco nezdá, doporučíme majiteli psa speciální vyšetření na jejich veterinární klinice k vyloučení možného zdravotního problému. V případě, že veterinář vyloučí svým vyšetřením zdravotní problém, tak následuje intenzivní práce s majitelem a jeho psem. Většina případů problémového chování psa má kořeny v tom, že pes není brán jako celek psa, ale hraje zde důležitou roli polidšťování psa.

Tohle může být opravu problém?

Hodně majitelů neřekne popravdě vše o svém soužití se psem, ale pes nám toho svým chováním k majiteli řekne více než dost. Z toho následně plyne vyhotovení plánu terapie problémového chování u daného psa. V těžších případech je pes na tři měsíce ustájen v našem Psím psychologickém centru a majitel za ním minimálně jednou týdně dojíždí.

Zabýváte se také depresí zvířat. Dá se srovnat psí deprese s lidskou?

Deprese u psů není nijak neobvyklou záležitostí a mezi její nejčastější příčiny patří stěhování, hádky v rodině, narození dítěte, hluk nebo narušení denního režimu. Nejhůře se pak zvířata vyrovnávají s agresivním nebo lhostejným majitelem, stejně tak se ztrátou svého zvířecího kamaráda či majitele. Takže je to srovnatelné s depresí u člověka.

Jak poznáte, co psa trápí?

Pokud psa něco trápí, tak to určitě poznají už jejich páníčci. Proto nás kontaktují. Jezdí k nám majitelé psů z celého Česka, ale i ze Slovenska a dalších okolních států.

Dopředu musíme vědět, zda byl pes podroben veterinární kontrole, jestli měl odběr močoviny a krve. Po vyloučení všech zdravotních problémů veterinárním lékařem se majitel se svým psem objedná k nám. Ve většině případů již na vstupní konzultaci dokážeme pochopit problém, sdělit ho majiteli psa a navrhujeme další terapii a opatření.

S jakými potížemi se nejčastěji setkáváte?

Vítězí úzkosti a strachy z odloučení a celkově strachové chování. Následují neurotické duševní poruchy chování. V závěsu je mezidruhová a majetnická agresivita.

Vyvracíte majitelům nějaké mýty o psech?

Ano, hlavně ty, které jim sdělí někdo v hospodě nebo co si vyhledají na internetu. Tam je každý druhý vesmírný odborník na výcvik psů. Někdy musíme vyvracet i to, co jim sdělí jiný chovatel. Někdy je to opravdu strašné.

V čem chovatelé dělají při výchově největší chybu, kterou následně hasíte?

Nejčastěji se jedná o již zmiňované polidšťování psů. Dále to je agresivní chování ke psům a jejich nekvalitní výchova a výcvik. Problémem je také neznalost plemen. Majitelé si vyberou plemeno psa a vůbec nevědí, k jakému účelu bylo dané plemeno šlechtěno a drženo. Ze všech takových psů pak chtějí mít lidé své druhá „já“. Jak pes doroste do puberty, majitelům dojde, že nastal problém, se kterým nepočítali. To už nám volají a chtějí to řešit.

Jak lze chybám předcházet?

Než si pořídím psa, je dobré chodit nějakou dobu pomáhat do útulku, chodit venčit psa někomu v rodině či kamarádům. Nechat psa u sebe, když jejich páníčci jedou na dovolenou třeba na týden a zjistit, zda je v mých silách se o psa starat dlouhodobě. Dále doporučuji chodit minimálně třikrát v týdnu dívat se na výchovu a výcvik psů do kvalitního tréninkového centra a opět v sobě hledat myšlenku, zda na to mám opravdu čas, peníze a energii… Pak až se mohu pídit po tom, od jakého chovatele a z jakých podmínek vytoužené štěně bude.

Setkáváte se s nenapravitelnými psy?

Každý pes, pokud majitel dodržuje, co má, se dostane do fáze, kdy není nebezpečný jak pro rodinu majitele, tak pro okolí. Chce to jen čas, vytrvalost, důslednost a lásku. V útulcích vidíte mnoho zklamaných psů. Ale i ten největší darebák si najde aspoň jednoho ošetřovatele, od kterého si vezme baštu, jde na procházku nebo si přijde i pro to podrbání za uchem. Jsme moc hrdí na to, že žádný pes, který byl u nás na terapii, nemusel být uspán pro nezvladatelnost.

Nejen v létě využívají lidé psí hotely, když cestují. Jsou dobrou alternativou?

Zde nemám určitou odpověď. Vnitřně s tím nesouhlasím. Pes je část smečky a měl by s ní trávit veškerý čas. Jen tím, že se psem pracuji při výchově a výcviku, tak výcvik nikdy nekončí. Aktivně venčím svého psa, sportuji se s ním nebo se s ním válím se na gauči. Tím vším si buduji se svým psem vztah. Odloučením, i když jenom na týden, naruším trochu ten vzájemný vztah. Pes nechápe, kde má páníčka. Pes žije okamžikem, ne tím, co bylo a co bude.

Jak to tedy vyřešit?

Je lepší nechávat psa v rodině, kde pes někoho dobře zná a kde se mu budou věnovat. Psí hotely a podobná ustájení psů vyhledávají lidé, kteří nemohou nechat psa v nejbližší rodině. I zde platí, že by bylo vhodné přijet několikrát se svým psem na takové místo, aby si pes navykl na majitele psího hotelu, na cizí pachy psů či na místo ustájení. Určitě se najde dost kvalitních psích hotelů, kde poskytují nadstandartní služby pro naše mazlíčky.

Vy jste někdy služby psích hotelů využil?

Nikdy jsme toho nevyužili a psy máme stále s sebou. Naopak k nám dávají naši klienti své psy na hlídání, jelikož jsou u nás zvyklí. Máme tu i psy majitelů, se kterými jsme pracovali již v roce 2001. Mají třeba už další psy, protože se z chyb ponaučili a jezdí je k nám dávat na kontrolní udržovací trénink.

Existuje rčení „Jaký pán, takový pes“. Je podle vaší zkušenosti pravdivé?

Zcela jistě.