Aktuální novinkou v zoo je voliéra orlů, kterou jste otevřeli před měsícem. Jaké jsou zatím reakce návštěvníků?

Expozice se jim líbí. Je průchozí, takže mohou vejít až do voliéry. U vstupu jsou dvoje dveře, aby ptáci neuletěli. Ale někteří lidé si nevšimli, že dveře můžou otevřít a pak mi psali e-maily, že areál není průchozí.

Nestalo se, že některý návštěvník přelezl nízkou zídku a šel až za orly?

Ne. Musel by se namočit, protože v příkopu je voda. Orli nezůstávají na zemi, takže zvířatům nikdo ublížit nemůže. Není ani pravděpodobné, že na člověka, který vyleze z ochranného převisu, orli zaútočili. Neukázněného návštěvníka by za několik minut vyvedla policie, takže to za pokus nikomu nestojí.

Na konci srpna otevřete průchozí expozici klokanů. Jaký druh tam návštěvníci uvidí?

Z Austrálie máme přislíbené klokany skalní, ale táhne se papírování. Otevřeme na den adoptivních rodičů zvířat, který připadá na třicátého srpna. To si zároveň připomínáme jedenašedesáté výročí od otevření zoo na Mniší hoře. Než přijedou australská zvířata, lidé ve výběhu uvidí klokany rudokrké a klokany parma. Areál je průchozí, ve světě je to velký trend. Návštěvník má tak živočichy na dosah ruky.

Africkou vesnici Samburu si lidé poprvé projdou na přelomu září a října. Co v ní ještě chybí?

Stavba už je hotová, ale čekáme, až z Afriky dorazí vybavení. Máme objednané dva kontejnery s věcmi.

Kolik bude ve vesnici chýší?

Šest velkých a několik menších. Budou tam toalety a kavárna. V jedné chýši bude mapa Afriky s vyznačením jednotlivých etnik. Na fotografiích návštěvníci uvidí, jak vypadají lidé z různých částí Afriky. Také tam budou předměty, které domorodí Afričané denně používají. Právě na ty zatím čekáme. Potom je musíme připevnit tak, aby je nikdo neukradl.

Už se takový případ stal?

Ano, do typického sibiřského domku, který je součástí Beringie, jsem dal svůj samovar. Přestože byl přišroubovaný, za týden zmizel.

Na začátku týdne Rovnost psala o tom, že plánuje v Brně obnovit chov lvů. Bude problém tyto šelmy získat?

Ne, volných lvů je dost, ale musíme jim vytvořit podmínky. Dřív tady lev byl v tak malé kleci, že to až hraničilo s týráním.

Jaká další zvířata chcete v zoo nově chovat?

Plánů mám víc, ale někdy je to složité. Už loni jsme měli přivézt pižmoně. Jsou to tvrdá severská zvířata, která mohou být nebezpečná. Znám i případ, kdy zabili ošetřovatele. Proto musí mít jejich výběh speciální ochranné prvky. Už bylo vše domluvené, ale pak jsme nedostali od Státní veterinární správy razítko. Mezitím ale tito pižmoni vyrostli a už se nevlezli do přepravních kontejnerů.

Snažili jste se je získat znovu?

Ano, další rok byla nová mláďata, tentokrát ale povolení nevydali moskevští veterináři. Doufám, že se to konečně příště už podaří.

Jsou i případy, ve kterých to jde nečekaně dobře?

Chtěli jsme pandy červené, o které je velký zájem a čeká se na ně až deset let. A v podstatě hned jsme je dostali. Ani jsme pro ně neměli hotový nový výběh, právě ho stavíme.

První panda přijela loni v říjnu, druhá letos v květnu. Proč není výběh ještě hotový?

Pod jejich areálem jsme narazili na skálu, se kterou jsme nepočítali. Projekt jsme tomu museli přizpůsobit, proto se vše pozdrželo. Předpokládám, že nový výběh otevřeme na přelomu září a října.

Čím to je, že Brno získalo pandy tak rychle?

Netuším. Často hrají velkou roli osobní vztahy. Byl jsem například na konferenci v japonské Jokohamě, kde mi ukazovali tamní zoo. Procházeli jsme kolem výběhu psa pralesního, kterého dostali právě od nás. Když to zjistili, jejich přístup se velmi změnil, byli hodně přátelští. Věřím, že kdybychom od nich chtěli my nějaké zvíře, nebyl by problém.

Je vůbec v zoo ještě místo pro nové expozice?

Současná rozloha je osmačtyřicet hektarů, výběhy a pavilony zabírají přibližně pětadvacet hektarů. Prostor pro další rozvoj je tedy obrovský. Když jsem nastoupil, byly tady samé staré expozice, kterým říkám prašivince. Postupně se je snažíme rekonstruovat, protože vedle nových pavilonů vytváří ošklivý kontrast.

Na chov jakých zvířat se chce zoo zaměřit?

V naší koncepci jsme se inspirovali světoznámým vědcem Johanem Gregorem Mendelem, který položil základy genetice. Návštěvníkům chceme zprostředkovat několik míst na planetě, která jsou důležitá pro vývoj druhů.

Začali jste s Beringií, ve které v zoo návštěvníci uvidí třeba medvědy kamčatské. Dvojčata Kuba a Toby jsou dost velcí na stěhování. Kam půjdou?

Už obtěžovali matku, proto jsme Kamčatku přestěhovali do výběhu k Jelizarovi a medvědí bratři zůstali jen spolu. Projevila o ně zájem soukromá zoo v ukrajinském Charkovu. Ale kvůli vojenským střetům majitel od záměru postavit novou expozici pro medvědy ustoupil. Další zájemci byli z Maďarska a Malty, ale také vycouvali. Nyní jednáme se zoo na západě Ukrajiny, kde je situace klidná.

Čím je Beringie tak významná?

Byl to pevninský most, který spojoval Asii s Amerikou. Pro vývoj druhů je důležitý tím, že po něm migrovala pravěká zvířata. Když se kontinenty oddělily, živočichové se vyvíjeli odlišně. Například lamy v Jižní Americe a velbloudi v Asii mají společného předka.

Dalšími místy má být africká Kalahari, Karibik a Wallaceia. Poslední místo není moc známé, kde leží?

Souostroví jihovýchodní Asie a Indonésie rozděluje pomyslná Wallaceova linie. Po každé straně linie žijí zvířata z odlišných zoologických skupin.

V aktuální strategii rozvoje zoo píšete, že by na Mniší horu mělo ročně přijít minimálně půl milionu návštěvníků. K této hranici má ale brněnská zoo ještě daleko.

Loni přišlo 260 tisíc lidí. Dosáhnout půl milionu turistů by nebyl problém, kdybychom měli nové parkoviště a víc peněz na stavbu nových expozic.

Před zoo je jen deset parkovacích míst. Už dlouho se mluví o novém parkovišti v brněnských Kníničkách. Projekt však loni nezískal potřebná povolení a peníze. Jak vypadá situace nyní?

Je to obtížné. Peníze by se daly sehnat z evropských fondů. Ale je tady úzká skupina lidí, která si parkoviště nepřeje, i když proto nemají rozumný důvod. A na předsudcích je nejhorší to, že se nedají vyvrátit. Ale ta auta sem stejně jezdí a alespoň by byla na jednom místě.

Pro Brňany je nejlepší přijet k zoologické zahradě tramvají. Kde ale teď mají zaparkovat například lidé ze Znojma nebo z Břeclavi, kteří do Brna přijedou autem?

Auto můžou odstavit u blízkého hobby marketu nebo u zahradnictví Čtyřlístek. Kus ale musí dojít pěšky, a to se mnohým nechce.

Co dalšího kromě chybějícího parkoviště brněnské zoo ubližuje?

V ostatních městech se místní se svou zoo rádi pochlubí. V Brně je to jinak.

Jak to myslíte?

Když jsem nastoupil, byl jsem spolu s ředitelem vídeňské zoo na návštěvě soukromé záchranné stanice v Jihoafrické republice. Její majitelka se velmi divila, když zjistila, že je v Brně zoo. V roce 1994 strávila v České republice tři měsíce a viděla snad všechny zoologické zahrady. Když ale byla v Brně, tak jí hostitelé ani neřekli, že ji tady také mají. Brňané si myslí, že není dost atraktivní, ale to se naštěstí pomalu zlepšuje.

A mají pravdu, že je zoo málo atraktivní?

Od povodní v roce 2002 v pražské zoo investovali bezmála čtyři miliardy korun. Jen areál pro hrochy a slony stál víc než půl miliardy. Pro porovnání naše nejdražší expozice byla Beringie, která stála pětaosmdesát milionů korun.

Má tedy brněnská zoo málo peněz?

V posledních letech se přístup vedení města výrazně zlepšil a máme víc peněz. Když jsem začínal, tak jsem dostal tři miliony na tygřinec. Nakonec ale stál padesát milionů. Postupně jsem musel žádat o další peníze. Politici mi pak řekli, že to nemusím dělat takzvanou salámovou metodou. Proto jsem pak zkusil požádat o 150 milionů na celou novou expozici. Všichni nad tou částkou vyvalili oči a nedali mi ji. Nový areál nikdy nevznikl.

Za necelé tři roky budete ředitel zoo už dvacet let. Kolik se tehdy chovalo v zoo zvířat a kolik je jich teď?

Jeden čas jich bylo přes dva tisíce. Nyní máme patnáct set jedinců a zhruba 320 druhů zvířat. Ale počet není důležitý. Všech 320 druhů si návštěvníci stejně nezapamatují. Důležité je, aby zvířata byla atraktivní a aby se návštěvníci v zoo cítili dobře.

Loni zoo změnila název. Aby mohla provozovat vzdělávací centrum Hlídka, přidala si do názvu stanice zájmových činností. Jak to s centrem vypadá nyní?

Zatím čekáme na kolaudaci budovy v parku pod Špilberkem. Kolaudace měla být už dvakrát, ale pořád jsou tam nějaké závady, které musí řemeslníci odstranit. Nový termín je do konce října. Rekonstrukci ale zoo nemá na starost, takže ji nemůžeme nijak ovlivnit.