„Zjistili jsme, že legionář pocházel z oblasti současné Makedonie nebo severního Řecka. Bylo mu kolem 25 let a zemřel na jaře. Jeho kosterní pozůstatky nenesou stopy násilí. Navíc nebyl pohřben žehem, což byl tehdy běžný způsob. Jako by byl ve chvatu pouze uložen do jámy,“ uvedl Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu v Brně.

Na kopci Hradisko u Mušova pochodovali legionáři císaře Marka Aurelia ve druhém století našeho letopočtu. Jak už Deník Rovnost informoval, zajímavosti z té doby představí nové centrum. Brána do Římské říše vyšla na zhruba patnáct milionů korun, projekt zaplatí Akademie věd České republiky.

Desítky let trvající archeologické průzkumy potvrdily, že u Mušova Římané zbudovali rozsáhlé středisko. Podle odborníků totiž chtěli setrvat na jižní Moravě delší dobu. „Jde o fascinující důkaz, jak daleko od hranic římské říše se plánovali usadit,“ řekl již dřív archeolog Komoróczy z Archeologického ústavu akademie věd.

Brána do říše římské lidem přiblíží dobu válek impéria s Germány a také život legionářů na jejich taženích. „Návštěvníci se dozví, jak tehdy vypadali vojáci, jaké měli tábory či strategie. Hradisko bylo zřejmě centrální logistické zázemí, žili zde civilisté, řemeslníci a prodejci zboží,“ osvětlil Komoróczy.