Stovky úředníků bez práce a dlouhé dojíždění kvůli vyřízení dokladů a stavebních povolení. To s sebou přinese druhá fáze reformy veřejné správy. Z menších obcí přesune stavební úřady a matriky do větších měst. Starostové si stěžují, že se tím vzdaluje správa od lidí, kteří budou muset dojíždět i několik desítek kilometrů.

Například na Jihlavsku si lidé stavbu už nezařídí v Třešti nebo Polné, ale budou muset do Jihlavy. „Vadilo by mi to, s úředníky od nás se znám, takže je vyřizování příjemnější. Navíc jsem už starší, takže do Jihlavy jezdím nerada," řekla například Milena Dolská. Všechny záležitosti si doposud vyřizuje v Třešti.

Změna se nelíbí ani Václavu Markovi z Veselé. „Jezdit do Pelhřimova by nebylo komplikované, ale mám dojem, že v Počátkách jsou schopni lépe řešit individuální problémy a znají místní poměry," uvedl muž, který nyní zařizuje dokumenty potřebné ke stavbě domu.

Jedním z úřadů, kterého se změny dotknou, je Třešť. Starosta Vladislav Hynek rozesílá dalším starostům v okolí informace o nesouhlasu s chystaným krokem. „Když mi někdo nakáže, že si mám jet vyřídit potřebné materiály do Jihlavy, tak to přece není přibližování státní správy, ale vzdalování," řekl Hynek.

Ministerstvo vnitra obavy mírní. „Materiál ještě neprojednala vláda a zvažuje se dopracování. Je předčasné hovořit o důsledcích pro obce I. a II. typu," uvedl Břetislav Oliva z ministerstva.

Definitivně v létě

Podle Ludmily Němcové z legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí bude konečná podoba reformy známá až příští rok v létě. „Je otázka, co do té doby přepracují. Budeme dál lobbovat, aby rušení úřadů omezili," řekla Němcová. Svaz kritizuje náročné dojíždění, které lidé z menších obcí absolvují kvůli jedinému dokumentu i několikrát.

Upozorňuje také, že obcím s rozšířenou působností kvůli přesunu úřadů trojnásobně přibude práce. „Chápeme, že ministerstvo chce ušetřit, existuje ale spousta obcí, které si chtějí stavební úřad a matriku nechat a raději je zaplatí i z vlastního rozpočtu," upozornila Němcová.

Mezi iniciátory protestu patří i starosta Kamenice na Jihlavsku Ivan Pfaur. Podle něj reforma sníží význam menších měst. „Už od nás odešel finanční a živnostenský úřad i životního prostředí. Když sem nebudou lidi jezdit za úřady, tak to pocítí i místní obchodníci," vysvětluje Pfaur.

Nelíbí se mu ani to, že náklady na dopravu za vzdálenějším úřadem stát přenáší na lidi.

Rušení úřadů je pitomost, státu se prodraží, tvrdí Životský

Sokolnice /ROZHOVOR/ - Pitomost je nejslušnější výraz, který starosta Sokolnic na Brněnsku Jiří Životský našel pro rušení úřadů. „Co je to za šetření, když to bude stát víc peněz," ptá se starosta, jehož obci hrozí zánik stavebního úřadu i matriky.

Co zrušení stavebního úřadu a matriky znamená pro obyvatele Sokolnic?

Museli by dojíždět patnáct kilometrů do Brna. Úřady mají být lidem co nejblíže, místo toho je nutí jezdit až kamsi do horoucích pekel. Teď lidé přijdou o půl čtvrté domů a ještě pohodlně stihnou všechno vyřídit. Navíc se znají a mohou se sejít i mimo úřední hodiny.

Využívají Sokolničtí sousedské vztahy s úředníky?

Když mají závažnější problém, mohou zajít za konkrétním člověkem i v neděli. Znám to jako starosta, lidé se ozývají v kteroukoli hodinu. S brněnskými úředníky nikdo nic o víkendu nevyřídí.

Ministerstvo tvrdí, že úředníci v malých obcích zvládají svou práci hůře než jejich kolegové ve větších městech. Je to tak?

To není pravda. Mají úplně stejné znalosti a kladou se na ně úplně stejné nároky. Řekl bych, že úředníci na malých obcích své práci rozumí spíš lépe, protože mají na starosti širší oblast, nezaměřují se jen na jeden úkon.

Kolika zaměstnanců se zrušení úřadů dotkne na vašem úřadě?

Na stavebním úřadě zaměstnáváme čtyři lidi a na matrice pracuje paní, která zároveň dělá pokladní, evidenci obyvatel a podatelnu. Těm čtyřem bychom úvazky ukončili a matrikářka by dostala zkrácený úvazek. Jsou to všechno schopní a vyškolení lidé, pokud je nezaměstná úřad ve Šlapanicích, mohou skončit na dlažbě.

Přinese rušení úřadů podle vás úsporu?

Počet úředníků zůstane stejný, protože větší obce nezvládnou celý region. Musí proto nabrat stejný počet nových lidí, které na malých obcích propustí. Další výdaje přibudou za benzin, kdy stavební úředníci budou dojíždět na delší vzdálenosti. Stát to vyjde dráž a pro lidi je to mnohem méně pohodlné.

Příjmy z matriky obci plní pokladnu

Lipnice nad Sázavou - Matrika v Lipnici nad Sázavou je tak trochu unikátní. Přestože obec má asi 660 obyvatel, v počtu svateb je po pětadvacetitisícovém Havlíčkově Brodě druhou největší v oblasti. Je to díky státnímu hradu Lipnice nad Sázavou, jehož kaple patří k oblíbeným místům, kde snoubenci uzavírají sňatek.

Svatby jsou vítaným zdrojem příjmů pro Národní památkový ústav, který hradní kapli pronajímá. A obecní pokladnu plní správní poplatky od snoubenců. V případě Lipnice se jedná až o padesát svateb ročně.

Zápisy do matričních knih provádí od roku 1996 Alena Kučírková, která se v prvních třech letech střídala s kolegyní. „Evidujeme hlavně svatby a úmrtí, ročně se jedná o zhruba šedesát záznamů," uvedla matrikářka.

Více funkcí

V případě celoplošného rušení matrik se o své místo bát nemusí. „Na malých obcích jsou funkce slučitelné. Paní Kučírková má na starosti i evidenci obyvatel, poštu, mzdy a pokladnu," vysvětlil starosta Leoš Bláha. Rušení matriky ale ochudí obecní pokladnu.

Na Lipnici se uskutečnilo i několik zajímavých sňatků. Jedním z nich byl sňatek na voru plovoucím po hladině zatopeného lomu. V jeho kamenné stěně vytesal výtvarník a sochař Radomír Dvořák Ústa pravdy. Právě před nimi si snoubenci řekli své ano.

Další netradiční svatbou byla ta, při které se oddávající, matrikářka a snoubenci se svědky vznesli do vzduchu v koši horkovzdušného balonu. „Museli jsme hlídat rychlost a směr větru, abychom neulétli z katastrálního území obce," vzpomíná se smíchem matrikářka Kučírková.

V matričních knihách také tvůrci rodokmenů hledají své předky. „Zájem o to roste," říká Kučírková. Nedávno právníci pátrali v lipnické matrice po příbuzných zemřelého muže z Vídně, po kterém zůstalo velké dědictví.