Co obnáší práce ředitele krajské policie?

Hlavní náplň je bezpečnostní problematika. Poslední dobou převládají povinnosti týkající se ekonomiky, jako je například vyjednávání a řešení bezpečnostních projektů s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Ale také personální věci, jako je přijímání nových policistů.

Před vaším nástupem do funkce v dubnu 2013 se uvažovalo spíš o zrušení asi šesti obvodních oddělení v kraji…

Při nástupu jsem slíbil, že nehodlám žádné obvodní oddělení rušit. Všechny útvary fungují a nemám jediný důvod měnit jejich uspořádání. Na některá oddělení pouze přibudou noví policisté.

Kolik jich do konce roku přijmete?

Už k prvnímu listopadu chci naplnit stav na sto procent. Přijmeme proto přibližně padesát nových policistů. V prosinci nás bude v celém kraji 3 517.

Vedení Tišnova na Brněnsku a další obce před časem požadovaly navýšení počtu policistů. Kam nové posily poputují?

Hlavně k obvodním oddělením, tedy službě pořádkové policie. Chceme vytvořit dobrou základnu, abychom měli z čeho vybírat na specializovaná oddělení. Žádoucí je i doplnění jednotek v okresech Brno venkov, Blansko a Vyškov. Do budoucna usiluji o vznik nových oddělení nebo aspoň o další navýšení počtů policistů v kraji.

Šéf jihomoravských policistů Leoš Tržil tvrdí, ze jeho podřízení odvádějí dobrou práci.

V posledních letech se ve vedení policie, ať už v krajích nebo na prezidiu, často střídali lidé. Znamená to tedy, že máte v plánu na jižní Moravě jako ředitel policie zůstat?

Objevila se v poslední době řada spekulací, které nemají reálný základ. Nevidím důvod, proč bych měl měnit své působiště.

Na jihu Moravy se podle vašich statistik snížila kriminalita za letošní první pololetí na čtrnáct tisíc zločinů, což je o šestnáct set případů méně než loni. Jak jste tohoto úspěchu dosáhli?

Pokles kriminality souvisí především s tím, že se policistům podařilo pochytat recidivisty, které věznice propustily v roce 2013 na amnestii. Na svobodě páchali další trestnou činnost, a tak se vrátili zpět za mříže. Číslo je nižší i pokud srovnáme letošní rok s rokem 2012.

Když jste přebíral ředitelské místo, tvrdil jste, že se zaměříte především na majetkovou kriminalitu a drogovou problematiku. Jak se vám za necelý rok a půl podařilo s řešením těchto problémů pokročit?

Úspěch jsme zaznamenali především u majetkové kriminality. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 jsme letos řešili o přibližně tisíc případů krádeží méně. Už na začátku roku se nám podařilo zadržet několik pachatelů, kteří měli na svědomí rozsáhlá vloupání do rodinných domů nebo například organizovanou skupinu zaměřenou na krádeže aut.

A co boj s narkotiky?

Přednostní je odhalování a ničení varen. To je běh na dlouhou trať. Jednu varnu zlikvidujeme a druhá vznikne za rohem. Další rovinou jsou drogy za volantem.

Přibývá řidičů pod vlivem drog na jihomoravských silnicích?

Nevím, zda jich přibývá, ale daří se nám jich víc odhalit. Je to také tím, že máme víc přístrojů, které nám pomáhají.

Jak se vám s tímto problémem daří bojovat?

Je to dlouhodobá záležitost. Bude s ní ještě mnoho práce. Za úspěch považuji, že většinu případů týkajících se drog za volantem řeší úřady v trestním řízení. Je to větší zátěž na administrativu, ale tato represe může mít i preventivní vliv na další řidiče.

Co je podle vás účinnější, tresty nebo prevence?

Měly by být v rovnováze. Tresty můžou být strašák. Když ale někomu zakážeme řídit nebo mu dáme pokutu, nezbavíme ho tak závislosti na drogách. Prevence je nutná už od školního věku.

Podílíte se na šíření prevence týkající se užívání drog i mezi dětmi?

Pořádáme různé přednášky. V tomto stádiu je to ale hlavně na rodičích, kteří by o tom s dětmi měli mluvit. Rodiče si musejí uvědomit, že se hrozba závislosti může týkat i jejich potomků. A ne se jich zastávat. Jednou jsme vzali do školy policejního psa, který odhalil školáky, kteří u sebe měli drogu, a rodiče si pak místo toho, aby vyčinili dětem, stěžovali, jak jsme si něco takového mohli dovolit. Drogy nejsou nebezpečné jen na silnicích.

A co je na jihomoravských silnicích největší hrozba?

Aktuální problém, který řešíme, se týká cyklostezek a cyklotras. Cyklistika je na jižní Moravě velmi populární. Neodpovídá tomu dopravní infrastruktura. Cyklotrasy vedou po silnicích, kde je silný provoz. V řadě případů se s nimi dokonce křižují. Příklad je třeba silnice 52 u Mušovského jezera. Problém je také, že lidé nezodpovědně přistupují ke svému životu.

Můžete to upřesnit?

Například nepoužívají při jízdě na kole bezpečnostní a ochranné pomůcky. Dospělí k tomu ani příliš nevedou své děti. Mělo by pro ně být automatické, že musejí mít na hlavě přilbu. Stejně tak, že když sednou do auta, musejí mít zapnutý pás.

Jako bývalý ředitel dopravní policie máte možnost srovnávat silnice v celé České republice. V jakém stavu jsou ty jihomoravské?

Je zde mnoho kilometrů silnic, vznikají nové, ale nikdo už příliš neřeší stav těch starších.

Kde jsou silnice nejhorší?

Téměř denně jsou dopravní nehody, které často končí tragicky, na silnici mezi Brnem a Svitavami. Ve špatném stavu je také silnice první třídy mezi Břeclaví a Strážnicí. Je tam mnohem silnější provoz než v době, kdy tyto tahy vznikaly, ale nejsou na to uzpůsobené.

V čem jsou tak špatné?

Nevyhovují z hlediska kapacity, vedou přes obce, nemají dostatečnou péči. Podle výsledků měření polovina silniční sítě nevyhovuje z pohledu protismykových vlastností. To znamená, že řidič může dostat smyk daleko snáz, než čeká.

Snažíte se na tyto nedostatky, které mohou zhoršit důsledky nehody, upozorňovat správce komunikací nebo vedení obcí, popřípadě kraje?

Při každé smrtelné nehodě vyšetřuje nehodu speciální inspekce, která vyhodnotí právě vliv technických nedostatků silnice na následky nehody. Závěry poté řešíme na schůzkách se starosty nebo se zástupci kraje.

Vedení kraje při vašem nástupu slibovalo, že chce zlepšit vzájemnou spolupráci. Daří se to?

Jezdím po kraji a některé starosty navštěvuji. Sdělují mi, v čem vidí rezervy, co funguje a podobně. Jednal jsem se starosty pověřených obcí a do konce roku se ještě jedno setkání uskuteční.

A co spolupráce s městskou policií? V Brně se změnilo vedení, nový ředitel strážníků Bohumil Šimek tvrdil, že chce zlepšit vztahy.

Dřív byla dobrá, teď je ještě lepší. Vzájemně jsme se víc sladili. Ukázalo se to například teď na brněnské Velké ceně. Daří se nám také zlepšit prostředí před hlavním nádražím a v dalších problematických lokalitách. Tím, že se zvýšily požadavky pro přijetí strážníka, se zvedla i jejich úroveň.

Je pravda, že v posledních letech klesá úroveň uchazečů o práci u strážců zákona?

Chybí jim vojna, kde by se naučili samostatnosti. Mnozí jsou příliš závislí na rodičích. Nedokážou se sami rozhodnout. Proto jsme i u policie zpřísnili výběrové řízení.

V čem jsou obtížnější?

Kromě fyzických a psychických testů musejí uchazeči absolvovat třídenní náborový kemp. Tam se ukáží jejich vlastnosti. Zda zvládnou pracovat v týmu, což je u policie základ, zda se umějí správně rozhodovat. Chci mít v týmu kvalitní lidi.

Daří se vám to?

Po kempu u policie zůstane přibližně dvanáct, třináct uchazečů z dvaceti. Jihomoravský policejní tým je velmi kvalitní. Mrzí mě proto, že to lidé často nedokáží ocenit. Vidí jen to špatné.

Co máte na mysli?

Osočují policisty, útočí na ně. Jsou zbytečně agresivní. Policisté mají tu nevýhodu, například oproti hasičům, že nemohou lidem pořád jen pomáhat. Občas musejí někoho za nesprávné chování potrestat. To se mnohým nelíbí a pak si stěžují.

Nemohou si za špatnou pověst policisté někdy sami? Na internetu kolovala neoficiální statistika, ve které byl údaj, že až šedesát procent pokut policisté udělili neoprávněně.

To je nesmysl. Stížnosti samozřejmě řešíme, ale často dojdeme k výsledku, že stěžovatel pouze neznal daný zákon. Lidé nedokážou uznat svou chybu.

Spolupracujete se sousedy, třeba s rakouskou policií? Jaké jsou rozdíly v jejich práci?

Obrovské. U nás musíme dokládat a vysvětlovat kterýkoli náš krok. Policisté čelí i po několika měsících výslechům, ve které ruce držel pokutovaný telefon. Musíme předkládat k oficiálním radarům kalibrační doklady. Co vím od kolegů z Rakouska, tam stačí, že policista hříšníka při protiprávním jednání viděl, popřípadě ho zaznamenal na jakékoli zařízení. Hříšník sklopí uši a zaplatí pokutu, žádné dohady. Nejen Jihomoravané, ale všichni Češi jsou mistři ve vytváření právních kliček. Nedokáží uznat svou chybu.

V čem Jihomoravané nejčastěji chybují z hlediska bezpečnosti?

Dnešní doba je velmi uspěchaná. Lidé jsou zabraní do svých starostí a chovají se pouze intuitivně. Nepřemýšlejí. Často se proto stane, že vejdou na přechod, aniž by se rozhlédli, protože počítají s tím, že tam ten přechod je. Svou nepozorností dávají příležitost také zlodějům.

MICHAELA ŘÍMANOVÁ

LENKA ŠKLUBALOVÁ