Šéf brněnské porodnice: V našem oboru máme nejvíc pochval, ale i riziko střetů

Souhlasíte se změnou?

Je zcela legitimní. Dokonce by pro zdravotníky bylo jednodušší, kdyby se rozhodlo, že za účast otce u porodu zaplatí pojišťovna. Ale není možné účast otce u porodu platit z peněz zdravotnických zařízení nebo zaměstnanců. Ve zdravotnictví je peněz málo. Vždy tomu tak bylo a bude.

Některé nemocnice nevybírají poplatky. Proč je nutné u vás vybírat a jinde ne?

Je to otázka na každé zdravotnické zařízení. Naše nemocnice poskytuje služby v plném rozsahu a zajišťuje nepřetržitou pohotovostní službu. A to není plně hrazené z peněz zdravotního pojištění. I proto v poslední době mluvíme o nezbytnosti takzvaného perinatologického programu, na kterém by se dotacemi podílelo ministerstvo zdravotnictví, ale i kraje a města. Perinatologie, která zajišťuje péči jak o těhotnou ženu, tak o dítě, je vlajková loď českého zdravotnictví, kterou se chlubíme.

Přesto uchazečů o tuto práci ubývá, proč?

Dostáváme se do problému, kdo porodnictví bude dělat. Doba se mění i co se týče platu, příplatků za přesčasy či limitaci přesčasových hodin.

Starší doktoři odchází do důchodu, mladší do zahraničí. Jak dlouho ještě je tento stav udržitelný?

Obor je nádherný, ale nesmírně zatěžující i tím, že psychická zátěž narůstá.

Jak to myslíte?

Zvyšuje se počet stížností a soudních sporů. Máme nejvíc pochval, ale i riziko střetů. Ať už jde o matku, nebo o dítě, je to velice citlivé. A proto, každá koruna, která se vloží do perinatologie a péče o matku a dítě se společnosti mnohonásobně vrátí.

Je to stejné, jako když jste začínal?

Před pětadvaceti lety jsem jako přednosta kliniky měl možnost vybírat z padesáti uchazečů. Nyní jsme jediná klinika v Brně, už nejsou tři jako dřív, a uchazečů máme za rok deset. Devadesát až sto procent zájemců jsou dívky. S tím nemáme problém. Pak ale odchází na mateřskou.

To souvisí i s tím, že na vás připadá polovina porodů z kraje. Některé matky volí menší nemocnice kvůli rodinnému přístupu. Je to pro fakultní nemocnici problém, nebo se vám uleví?

Jsme také centrum kraje pro gynekologické operace a hlavně specializované činnosti. Naši klienti to ví a proto sem chodí. Máme jiný problém. Na jednom pracovišti máme třeba plno a pacienty přesouváme jinam.

A na tyto pacienty máte nyní i omezený počet přesčasových hodin. Prodlužuje se kvůli tomu i čekací doba na zákroky?

Velká část naší činnosti je akutní, nemůžeme plánovat některé porodnické činnosti. Co se týče plánovaných výkonů, až do posledního roku jsme neměli čekací dobu. Teď některé plánujeme. Za poslední rok se nám čekací doba ze dvou týdnů posunula na dva, maximálně tři měsíce. Není to nic dramatického, protože jde o výkony, které odložit můžeme.

Nevyřešila by to podpora porodních asistentek?

Gynekologie a porodnictví zahrnuje deset specializací a porodnictví je jedna z nich. Zabírá ten největší díl, ale kromě toho zajišťujeme diagnostiku a terapii. Nelze mluvit jen o porodnici.

A vy osobně s asistentkou u porodu souhlasíte?

Nikdy jsem nebyl proti. Dokonce jsme zavedli jistý pilotní projekt a pokud jde o normální těhotenství a porod, rodičku klidně po přijetí předáme do péče porodní asistentky. Vypracovali jsme systém doškolení porodních asistentek. Že jsou schopné diagnostikovat počínající rizika a zvládly by v případě problémů zavolat lékaře. Od počátku porodu až do jeho konce ho může vést či se na něm podílet porodní asistentka.

Konečné slovo má ale zřejmě vždy lékař?

Pokud nazná, že už nejde o normální porod, má kompetenci převzít vedení porodu, stejně tak porodní asistentka může kdykoliv zavolat lékaře, který je dostupný. Naše pracoviště se v některých momentech stará o pět a víc porodů současně. Porodní asistentky jsou tedy pro nás pomoc, která je přínosná pro všechny.

Proč je potřeba stavět úplně novou porodnici, která sloučí porodnici na Obilním trhu a v Bohunicích?

Pracoviště na Obilním trhu oslaví už 130 let. Ve své době bylo špičkové, nejlepší ve střední Evropě. V dnešní době, kdy máme v Bohunicích univerzitní kampus a napojení na další odbornosti a není možné největší českou kliniku dělit na dvě pracoviště a přejíždět. Mnohdy denně. Věřím ale, že se vše změní.

Kam jste se stavbou pokročili?

Nejlépe odpoví ministerstvo zdravotnictví, financí a náš rozpočet. Teď aktualizujeme požadavky i potřeby na výstavbu. Nedávno jsem odhadoval, kolik stojí rozdělené pracoviště, díky zdvojenému zajišťování služeb. Částka se blíží ke sto milionům ročně.

Kdy stavbu dokončíte?

Musí se připravit projekt, to může trvat půl roku i déle. Pak nás čekají výběrová řízení a následná stavba. Jde o dva až tři roky. Některé práce už začaly, tak věřím, že spíš dva.

Které konkrétní problémy kvůli přesunům doktorů z jednoho pracoviště na druhé řešíte?

Nemáme dost špičkových odborných pracovníků, abychom byli schopní zvládnout tuto činnost současně dvakrát a nepřetržitě. Jinak bychom na jednom pracovišti museli omezit provoz.

Hrozí po spojení těchto pracovišť propouštění?

V žádném případě. Máme několik let trvale vypsaný inzerát, že hledáme lékaře. Jsme totiž v kraji největší v péči i vzdělávání. Prochází tudy většina lékařů z regionu. Po dokončení příprav ale odchází buď do ambulancí či do menších zdravotnických zařízení. Budeme tedy rádi, když bude uchazečů o obor naopak víc. Za tohoto stavu naši lékaři leckdy neví, jestli je zavolají a pojedou v noci z Bohunic na Obilní trh či obráceně. Často jezdí i v soukromých autech v zácpách. I to je ztráta času a nervů.

Kvůli tomu se nyní z provozních důvodů zaměřujete na Obilním trhu na nedonošené novorozence a v Bohunicích na komplikované porody?

Museli jsme tyto oblasti rozdělit, protože narůstá věk rodiček, loni poprvé překročil průměr třiceti let. Díky moderní léčbě a umělému oplodnění umožňujeme mít dítě párům, které by neměly šanci a ženám se závažnými poruchami, třeba po transplantacích. V Bohunicích je takto náročná péče pro matky dostupnější než na Obilním trhu. Často je ale tato problematika propojená. Ženy těžce nemocné rodí výrazně dřív a pak je překládáme z jednoho pracoviště na druhé.

Jak často musíte takto spojené problémy řešit?

Bohužel denně či aspoň každý týden. Při rizikových těhotenstvích jsou třeba nejprve v Bohunicích v začátcích těhotenství, pak u nás a na jeho konci zase v Bohunicích.

Co bude s porodnicí na Obilním trhu, až ji opustíte? Je reálné tam přemístit třeba léčebnu dlouhodobě nemocných, jak vedení města naznačuje?

Tento areál je velice pěkný, ale nelze tady mít špičkové pracoviště nejvyššího typu odtržené od dalších návazností. Na úrovni města či kraje tady ale může vzniknout následná péče, sociální zázemí či kombinace obojího.

Nebude se vám po těch letech stýskat?

Přímo na Obilním trhu jsem se narodil, stejně jako můj bratr a děti. Je to tedy moje srdeční záležitost. Ale určitě nelituji, že jsem se na tento obor dal. Stojí to za to.

Teď jste spokojený nebo pomýšlíte na politickou či celorepublikovou kariéru?

Nabídek na politickou kariéru jsem měl už víc. Ale domnívám se, že pro mě je nejpříznivější vést tuto kliniku. I když jsem třeba i byl na různých zahraničních stážích, dal jsem přednost pracovišti, které se drží na špici v našem regionu.

I ve srovnání s Prahou?

Jsem o tom přesvědčený. Výsledky naší péče nám dávají za pravdu. Brno je specifické. V posledních letech se tady koncentruje zdravotní péče a špičkové ústavy přitahují klienty i z jiných regionů.

Klesá počet porodů dvojčat a trojčat a snažíte se o to. Proč?

V případě dvojčat jsou rizika desetinásobná a to včetně nákladů, a to nemluvím o trojčatech a více dětech. Proto jsme při umělém oplodnění upustili od kvantity, která je dnes riziko, i když byla v minulosti úspěch. Limitujeme počet přenesených spermií.

A jsou lidé o těchto věcech dobře informovaní nebo je informovanosti přemíra a pak vznikají už zmíněné soudní spory?

Je dobré, že i zdravotníci si zvykají na změnu přístupu. Nerad slyším, že si děláme, co chceme, bez ohledu na pacienty. Není tomu tak. Stále víc se klade důraz na informované souhlasy a možnost druhého názoru. A často chtějí naše klientky druhý názor, vše ale musí mít limity. A je otázka, jestli si společnost může dovolit všechno. Pokud někdo chce vyšetření podruhé či potřetí, měl by se na tom podílet.

Čím se bavíte ve volné chvíli?

Snažím se aktivně sportovat, hrál jsem závodně košíkovou, stále plavu, nezanedbávám kulturu, rád chodím do klubu přátel dobrého vína.