Nyní dostává škola od města, které je jejím zřizovatelem, 2 800 korun na jednoho školáka. Uvažují o navýšení o čtyři sta korun. „Při posledním jednání rady jsme se domluvili na částce 3200 korun a navrhli jsme to na zasedání zastupitelstva. Jenže nám nyní došel požadavek od finančního výboru, že to chtějí navýšit až na tři a půl tisíce. Musíme to tedy znovu projednat,“ uvedla hustopečská starostka Hana Potměšilová.

Podle Patloky chybí škole peníze na pokrytí provozu. „Když by se příspěvek navýšil, nemusel bych pak žádat na různé věci několikrát do roka. Měl bych z čeho brát. A co bych ušetřil, převedl bych do dalších let. Zlepšil by se hospodářský výsledek,“ odůvodnil svoji žádost ředitel.

Zatímco v Hustopečích budou o příspěvcích nadále jednat, například v Břeclavi žádné požadavky na navýšení v posledních letech neřešili. Příspěvky tam fungují totiž na jiném principu. „Naše školy, jejichž jsme zřizovatelem, dostávají od města příspěvek na spotřebu elektřiny, plynu, vody, tepla, údržbu a drobné opravy budov. Nezávisí tedy na počtu žáků nebo dětí, ale spíše na velikosti a nákladovosti školy. V posledních třech letech jsou příspěvky na téměř stejné úrovni a školy s nimi vycházejí dobře,“ zmínil mluvčí Břeclavi Jiří Holobrádek.

Podobný systém jako v Břeclavi mají ve Znojmě. Město nestanovuje provozní příspěvek na základě počtu žáků. Přistupuje ke školám individuálně s ohledem na aktuální stav budov, potřebu obměny vybavení a také k energetické náročnosti budov. „Některé budovy jsou zateplené, jiné ne. A také záleží na aktuálním dodavateli energie. Vypočtení nákladů jednotlivých škol na žáka by byly pouze relativní údaje,“ podotkla tisková mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková.