Cvičky jarmilky, dvě pera značky Tornádo, zásobník na písmena a číslice, plastelína nebo popisovací folie. Takové věci musejí před začátkem školního roku shánět rodiče budoucích prvňáků.Seznam pomůcek dostávají většinou od školy ještě před letními prázdninami. Některé základní školy je také zveřejňují na internetu. „Seznam jsme dostali už v červnu. Máme nakoupené skoro všechno. Musela jsem ale oběhat několik obchodů, protože nechci kupovat první věc, kterou uvidím, ale jen to zboží, které je kvalitní," řekla například Eva Sojková z Brna. Dodala, že kvůli tomu zabere nakupování hodně času. „Navíc to není levná záležitost. Stálo nás to několik tisíc korun," postěžovala si Sojková.

Na problém s penězi poukázala i Klára Vokurková z Bošovic na Vyškovsku. „Seznam s potřebami obsahoval hlavně věci pro výtvarnou výchovu, tužky a sešity. To nás vyšlo asi na tisíc korun. Za přezůvky, tenisky a cvičební úbor jsme zaplatili dalších tisíc korun. Pak musí mít dítě ještě aktovku a další věci," upozornila Vokurková.

Hromadné nákupy

Některé školy se snaží situaci rodičům co nejvíc ulehčit. „Většina má málo peněz a potřebné věci jsou drahé. Takže sešity, psací potřeby či věci do výtvarné výchovy kupujeme hromadně a z rozpočtu školy," sdělila ředitelka brněnské Základní školy Gajdošova Markéta Olbertová. Podle ní takové řešení usnadní práci nejen rodičům, ale i učitelům. „Učitel může počítat s tím, že všechny děti budou mít při výuce potřebné vybavení," dodala Olbertová.

To, že školy část věcí kupují pro děti hromadně, je poměrně časté. Do loňského roku navíc dostávaly peníze na pomůcky pro žáky prvních ročníků takzvané pastelkovné. Letos ale příspěvek ve výši asi osm set korun na žáka nedostanou. „O jeho zrušení se rozhodlo už loni. Stát chtěl místo toho posílit platy pedagogů v regionálním školství," vysvětlila mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová.

Kolik stojí školní pomůcky?Ředitelé si stěžují, že peníze na pomůcky školám chybějí. „Pro děti jsme z příspěvku nakupovali učebnice a sešity. Letos je to pro nás problém. Zaplatili jsme to z našich peněz, ale příští rok už to nezvládneme," podotkla ředitelka základní školy na náměstí Míru v Brně Kateřina Julínková. Problém je podle ní hlavně v tom, že prvňáčci učebnice nevracejí, ale nechávají si je. „V ostatních ročnících dětem učebnice většinou pouze půjčíme a na konci školního roku je vracejí. Poslouží pak dalším žákům," dodala. Ministr Petr Fiala přislíbil, že v budoucnu by školy peníze opět mohly dostávat. „Budu se o to snažit při projednávání rozpočtu na příští rok," řekl Fiala.

Vedení některých krajů se rozhodlo, že školám přispěje ze svého. „Jsme zřizovatelem škol středních, a proto o kompenzaci za zrušené pastelkovné neuvažujeme," odmítl podobný krok Petr Holeček z oddělení informací a styku s veřejností z krajského úřadu.

Důraz na ekologii

Kromě peněz řeší někteří rodiče i šetrnost výrobků k životnímu prostředí. „Spousta toho, co děti do školy potřebují, se brzy spotřebuje a vyhodí," řekla například Brňanka Hana Fišerová.

Podle Mariany Zbořilové z Ekologického institutu mají takoví rodiče řadu možností. „Mohou například nakupovat recyklované sešity. Dají se sehnat i v běžných papírnictvích a lidé je poznají podle označení na obalu," podotkla.

Dodala, že další možností šetrnou pro životní prostředí jsou vodou ředitelné barvy a lepidla nebo nelakované pastelky a tužky. „V povrchovém laku mohou být obsažené toxické kovy, rozpouštědla a konzervační látky," upozornila.

Problém s aktovkou nebo oblečením mohou rodiče vyřešit tak, že je seženou od příbuzných či kamarádů. „Kamarádky mají většinou o pár let starší děti než je moje dcera. Dostávám od nich oblečení, které už je jejich dětem malé. Školní batoh pro dceru mám také od jedné z nich," sdělila Fišerová.

Podle vedoucí papírnictví v brněnském Obchodním domě Vágner Lucie Petříkové začínají rodiče prvňáčků s nákupem potřeb na začátku července. „Snaží se vyhnout frontám, které se objeví před koncem prázdnin," vysvětlila.