A podobný jako při povodních na začátku nového tisíciletí. „I tehdy byl zaplavený areál jeskyní a okolní parkoviště. Uvidíme, co bude následovat další dny. Má pořád pršet,“ řekl Zajíček, který ve středu nafotil v podzemí unikátní snímky.

Hlavní vchod do jeskyní byl pod vodou. Do podzemí se dostal přes sousední jeskyni Kůlna. Ve spodních patrech pak uviděl několik desítek metrů vysoký vodopád. Ten v kolmé propasti padal do podzemí. „Jedná se o takzvaný Mayerův vodopád ve spodních patrech Sloupských jeskyní. Objevuje se jen při extrémních povodních. Na přelomu 18. a 19. století ho popsal badatel Josef Mayer. Já ho viděl opět asi po patnácti letech. Je impozantní a připadá mi mohutnější než před lety. Na druhou stranu bych byl radši, kdybych ho neviděl. Velká voda zaplavila areál jeskyní a napáchala škody,“ dodal speleolog a zároveň pracovník Správy jeskyní Moravského krasu.

Velká voda zaplavila ve středu také areál Sloupsko-šošůvských jeskyní. Parkoviště, správní budovy a přilehlá odpočívadla, stejně jako vstup do podzemí pohltilo jedno velké jezero.
Velká voda zatopila areál Sloupsko-šošůvských jeskyní, čerpadla jedou naplno

V podzemí však před pěti lety zažil i opačný extrém. Wanklovy komory ve spodních patrech Sloupsko-šošůvských jeskyní jsou za normálního stavu pod vodou. Pokud však přijde období dlouhodobého sucha, voda v odtokovém sifonu začne ubývat a do komor se dá vstoupit. Tato situace nastala právě v srpnu 2015. „Hladina Sloupského potoka klesla, ale na absolutní minimum z roku 1901 se nedostala. To nastalo v létě roku 1901, kdy pokles vodní hladiny sledoval Karel Absolon a údajně nahlížel do rozsáhlého dómu s jezem, který se však od té doby nikdy neobjevil. Podobná situace nastala i v padesátých a počátkem devadesátých let minulého století,“ řekl tehdy speleolog Petr Zajíček.