O třicet procent méně než loni dostal například blanenský Domov Olga. Slouží jako stacionář pro lidi s mentálním postižením, teď chybí peníze na poslední tři měsíce roku. „Pokud nedostaneme příspěvek včas, musíme naše služby výrazně omezit. Na dotacích jsme závislí, od kraje nám přitom ještě nedorazily ani žádné smlouvy," posteskla si ředitelka Jana Kratochvílová.

Dotace na sociální služby v Jihomoravském kraji.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

Krajům nově při výběru pomáhají obce. „Rozhodli jsme se podpořit ty, které ve městě a v blízkých vesnicích nejvíc potřebujeme a nejsme schopní je nijak nahradit. Například pečovatelskou službu, která pomáhá rodinám," hájil výběr místostarosta Břeclavi Jaroslav Válka.

Zástupci Jihomoravského kraje tvrdí, že se nový systém osvědčil. „Nezaznamenali jsme žádný výrazný zádrhel. A je tady i možnost, že dotace sociálním službám pro příští rok rozdělíme už na únorovém zastupitelstvu, což je dřív než minule," poznamenal náměstek jihomoravského hejtmana Marek Šlapal.

Navíc podle něj kraj poslal sociálním službám o dvacet milionů korun víc než v předchozím roce. „Z ministerstva jsme dostali 760 milionů, dalších sedmdesát šlo z našeho rozpočtu. Rozhodovalo, aby služba byla potřebná, aby ji podporovaly obce, aby byla dostupná a aby se zaměřovala spíš na práci s klientem než na prevenci," vysvětlil Šlapal.

Polepšilo si tak třeba hodonínské Centrum pro rodinu, které nabízí služby osobní asistence, denní stacionář a sociální rehabilitace. Letos dostalo o 180 tisíc korun víc než loni.

Jednodušší systém

A právě navýšení rozdělovaných peněz je pro obyčejné lidi důležitější než změna v systému. „Jestli má za rozdělování peněz odpovědnost ministerstvo nebo kraj, je mi upřímně jedno. Klíčové pro mě je, aby byla služba pro moji maminku kvalitní. Snad se tohle změní," zadoufala třeba Petra Kučerová z Vyškovska.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ke změně systému přistoupilo, aby se zjednodušila a zrychlila komunikace úřadů. „Chtěli jsme rozhodování přenést co nejblíž k potřebným a přinést tím pozitivní změnu zejména klientům sociálních služeb a jejich blízkým. Navíc jsme na to upozorňovali dostatečně dopředu a spolupracovali také například s Asociací poskytovatelů sociálních služeb," shrnul za tiskové oddělení ministerstva Jiří Vaněk.

Přesto je podle odborníků z ministerstva potřeba ještě hodně věcí změnit. „Systém zpřehledníme. Služby musí rychleji a účelněji reagovat na potřeby klientů. Současně se zaměříme na kontroly nelegálních služeb, to je momentálně velký problém," zdůraznil Vaněk. Konečného řešení chce ministerstvo podle plánu dosáhnout do pěti let.

Jak už Deník Rovnost upozornil, na jižní Moravě bylo okolo deseti nelegálních zařízení. Například v Kunštátu na Blanensku nebo v Penzionu Jiřinka v brněnských Řečkovicích. Policie je prošetřovala kvůli podezření, že jejich pracovníci měli klienty přivazovat k židlím. Ti navíc za ubytování platili přemrštěné částky. Obě zařízení už skončila a úřady pro klienty našly náhradní bydlení.