VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soukromé mateřské školky? Individuálně a draze

Jižní Morava - Stále větší problémy mají Jihomoravané, kteří chtějí zapsat svoje dítě do mateřské školy. Například v Brně letos uspěla jen polovina žadatelů. Proto vzniká stále víc soukromých školek. Na rozdíl od obecních za ně rodiče zaplatí tisíce korun měsíčně, ne stovky. Založení soukromé školky je podle ředitelů složitý běh na dlouhou trať. Od příštího roku mají situaci pomoct řešit i takzvané dětské skupiny.

7.7.2013
SDÍLEJ:

Mateřská škola. Ilustrační snímekFoto: Deník/ Libor Plíhal

Podávání přihlášek dlouho dopředu, pak doufání a nakonec zklamání. Tak v posledních letech vypadá zápis dětí do školek na jižní Moravě.

Například v Brně letos přijali ze čtyř a půl tisíce dětí jen něco málo přes polovinu. „Pro dceru jsme naštěstí místo získali, ale asi až na čtvrtý pokus. Už teď se děsím toho, až půjde do školky další dcera," řekl například devětadvacetiletý Martin Hajský z Brna.

Dlouhodobý nedostatek míst je jedním z důvodů, proč v kraji vzniká stále víc soukromých školek. Jejich založení je složité a trvá dlouho. „Pokud si chce někdo zřídit mateřskou školu zařazenou do rejstříku škol a školských zařízení, musí se řídit školským zákonem. Tam jsou vypsány všechny náležitosti," informovala mluvčí jihomoravského krajského úřadu Denisa Kapitančiková.

Jedno z nejdůležitějších povolení vystavuje krajská hygienická stanice. „Hodnotí velikost prostor a také zda má školka zahradu, pokud chce fungovat celý den," podotkla ředitelka brněnské soukromé školky Mary Poppins Eva Neumanová.

Čtyři metry na dítě

Co se týče požadované plochy, zákony se podle Neumanové zmírnily. „Dříve muselo být pro dítě třicet metrů čtverečních travnaté plochy, dnes stačí čtyři," informovala.

Po posudku hygieniků následuje povolení od stavebního úřadu. Ten určí, jestli je dům ve stavu, kdy ho mohou navštěvovat děti. Zřizovatel školky musí získat také povolení od hasičů.

Zřizovatel školky potřebuje také živnostenský list buď na hlídání dětí, nebo mimoškolskou činnost. Pokud ho nemá, musí založit obecně prospěšnou společnost nebo jí podobné organizace.

Protože soukromé školky nespadají pod ministerstvo školství, rozhodují samy, koho přijmou jako zaměstnance. „Životopis o lidech nevypoví to hlavní. Proto je zaměstnávám na dohodu o provedení práce. Až na základě zkušeností se rozhoduji, jestli člověka přijmu na plný úvazek," popsala svoji metodu výběru Neumanová.

Zaměstnance si pečlivě vybírá i ředitelka hodonínské mateřské školy Pestrokvítek Zvonimíra Kubíčková. „Lidé, kteří se starají o děti, by měli mít stejné vzdělání jako učitelky v obecních školkách. Nejen nějaký rychlokurz," sdělila ředitelka.

Hlavní výhodou soukromých školek je podle Neumanové individuální přístup. „Vše se dá domluvit. Pokud se rodič zpozdí v práci, počká na něho učitelka i s dítětem. Jsme placená služba, musíme rodičům vycházet vstříc," řekla.

Skoro 10 tisíc korun

Kromě služeb se obecní školky od soukromých liší především cenami. Zatímco v prvním případě rodiče zaplatí řádově stokoruny měsíčně, v druhém případě tisíce.

Například měsíc v břeclavské mateřské škole v Břetislavově ulici stojí 460 korun. V Miniškolce Mary Poppins 8400 korun měsíčně, k tomu ještě tisícovka za jídlo. Pro děti do tří let stojí hlídání v Krtečkovi osm tisíc korun, pro děti starší tří let sedm a půl tisíce. Obojí bez stravy.

Nedostatek míst ve školkách pomohou od příštího roku řešit i takzvané dětské skupiny. Jde o hlídání, které zřizují firmy pro děti svých zaměstnanců. Návrh zákona o dětských skupinách vláda projednávala v květnu. V lednu ho možná uzákoní.

Hlídání dětí svým zaměstnancům zařídily například některé brněnské univerzity nebo Kancelář veřejného ochránce práv. „Dětskou skupinu máme od loňského září. Další instituce zatím vyčkávají, až vláda zákon o dětských skupinách uzákoní," uvedl vedoucí ombudsmanovy kanceláře Pavel Pořízek.

Tato dětská skupina funguje pro šest dětí ve věku od dvou do šesti let. „Vyšli jsme našim zaměstnancům vstříc. Věková hranice pro přijetí dítěte do mateřské školy je tři roky. My přijímáme děti o rok dřív," řekl vedoucí.

Děti slyší jen angličtinu. Díky tomu se jazyk učí rychleji

Brno - Že je složité naučit se anglicky? Ne vždycky. V soukromé mateřské škole KinderGarten v brněnské Viniční ulici si děti angličtinu osvojí přirozenou formou. Jinou řeč tam totiž neuslyší. A funguje to. „Malé děti se obecně učí jazyky lépe než starší lidé," podotýká ředitelka školky Věra Bortolinová.

S dětmi se vyučující domluví prý vždy. „I když angličtina není jejich mateřský jazyk, učí se rychle. Pokud například učitelka vydá v angličtině nějaký povel a ostatní jej splní, nově příchozí dítě si ho zapamatuje a příště ho už umí také," popisuje metodu ředitelka.

Učení dětem nedělá problémy díky tomu, že se nestydí. „Když se spletou, nic si z toho nedělají. U starších je přeci jen vidět, že už víc přemýšlejí, aby něco nepokazily," vysvětluje Bortolinová.

Jedinou výjimku, kdy učitelé na děti promluví i česky, představují neobvyklé situace. „Když se dítě například při hře odře a něco ho bolí, zeptáme se samozřejmě česky, co se děje," konstatuje ředitelka.

Indové a Vietnamci

Děti chodící do školky se podle ní dají rozdělit na dvě skupiny: „Do první patří děti Brňanů, kteří chtějí, aby se jejich potomci naučili anglicky. Výjimkou nejsou ani děti ze smíšených manželství," popisuje první skupinu žena.

Druhou část pak představují děti zahraničních zaměstnanců firem, kteří v Brně pracují. „Jedná se hlavně o Indy a Vietnamce. Lidé si v poslední době předávají zkušenosti s naší školkou mezi sebou, což nám velmi pomáhá. Vytvořit podobnou reputaci ale dalo dost práce," zdůrazňuje ředitelka. (mal)

VLADIMÍRA KREJSOVÁ

Autor: Redakce

7.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Tradiční hody ve Vracově začaly novým českým rekordem. V průvodu prošlo 566 účastníků oblečených v místních krojích.

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení