Kdyby stavby mohly vyprávět, povídání brněnské vily Stiassni by vydalo na obsáhlý a napínavý román. V jejích zdech prožila radostná léta továrnická rodina Stiassni, za minulého režimu v jejích pokojích přespávali českoslovenští prezidenti, nyní ji obdivují turisté.

Na konci dvacátých let nechal vilu zbudovat brněnský textilní továrník Alfred Stiassni. A hned od počátku bylo jasné, že v Brně roste další architektonický klenot. „Manželé oslovili tehdy velmi populárního architekta Ernsta Wiesnera. Mnoho lidí šokuje velikost stavby, pokud si uvědomíme, že šlo o dům pro tříčlennou rodinu. Zahrada vily je svou velikostí tři a půl hektaru uprostřed města také mimořádná,“ uvedla nynější kastelánka vily Kateřina Konečná.

Rodina byla sportovně založená, v suterénu měla posilovnu, v zahradě tenisový kurt a bazén. Klidný život narušil vzestupující nacismus, před kterým Stiassni uprchli do zahraničí. Za války vilu obsadili napřed němečtí, poté sovětští vojáci. „Pak ji téměř čtyřicet let krajský národní výbor využíval jako luxusní hotel a reprezentativní sídlo v jednom a z rodinné vily se stala vládní,“ zmínila Konečná.

Ve vile spali všichni českoslovenští prezidenti od Beneše po Husáka a zastavili se i další. „Traduje se třeba pobyt kubánského prezidenta Fidela Castra,“ upozornila Konečná.

Po roce 1989 však začal jedinečný objekt upadat v zapomnění. Až před deseti lety nastala pro vilu nová éra. Do správy ji přebral Národní památkový ústav a nyní se do ní dostanou i běžní lidé. Ročně jich přijde kolem dvanácti tisíc, počet návštěvníků stále stoupá. „Kromě klasických prohlídek s průvodcem nabízíme i speciální kostýmované prohlídky s tancem či šermem nebo divadelní prohlídky, kdy vila tvoří kulisu divadelnímu příběhu,“ vyjmenovala Konečná. Na všechny akce ale doporučuje lidem předchozí rezervaci místa.

Před deseti lety byl položený také základní stavební kámen pro vznik spolku Přátelé vily Stiassni. Pamětnice Marie Straková, která ve vile v době první republiky strávila dětství, se tehdy při své první návštěvě objektu po desetiletích setkala s nynějším předsedou spolku Zdeňkem Musilem a jejich přátelství přerostlo do založení spolku. „Jsme malý spolek s velkými plány, těší nás, že můžeme drobnými krůčky přibližovat mozaiku příběhu rodiny Stiassni. Například jsme obnovili hrobku rodiny nebo jsme ve spolupráci se správou vily zavedli tradici zapalování chanukového svícnu ve vile. Jsme v kontaktu také s potomky rodiny Stiassni žijícími v zahraničí," popsal práci spolku Musil.

Činnost spolku budou jeho členové prezentovat také českým senátorům zářijovou výstavou v Senátu. Chtějí také rozvíjet tradici Dne vily Stiassni, jehož nultý ročník se uskutečnil loni a letos se bude konat v září.

Ve čtvrtek členové spolku oslavili výročí vzniku vily překvapením pro pamětnici Strakovou, pro kterou připravili oživlou fotografii dcery rodiny Stiassni Suzanne, se kterou se pamětnice přátelila. Dcera zahradníka rodiny Stiassni Antonína Frömla si dodnes pamatuje řadu podrobností o životě ve vile. Má také rozsáhlý fotoarchiv. Díky jejím vzpomínkám mají ve vile podrobně zmapovaný život jednoho ze zaměstnanců. „Ve sklepě měla rodina tělocvičnu a nahoře u bazénu bývaly postavené kruhy na cvičení, se Zuzkou jsme na nich ráno cvičily. A když odpoledne přišla ze školy, vždy nás volala, abychom se sestrou přišly podívat, jak jí cvičení jde,“ popsala vzpomínky na radostné dětství.

Ráda vzpomíná také na paní domu, Hermine Stiassni. „Někdy nám dětem dala večer baterky a mohly jsme hrát v zahradě na schovávanou. O Velikonocích pro nás nachystala čokoládu, kterou jsme s dětmi hledaly. A když se některá ze služek vdávala, paní jí věnovala skoro kompletní výbavu, ručníky, utěrky, prostěradla,“ řekla pamětnice, která i po desetiletích dokáže popsat třeba prvorepublikové vybavení vily.

Ve vile její rodina zůstala i po odchodu rodiny Stiassni do zahraničí, kam prchli před postupujícím nacismem. „Ve vile jsme žili do května 1945, byli jsme tady, ještě když do vily přijel prezident Beneš. Koncem měsíce nás tehdejší brněnští úředníci nechali vystěhovat,“ řekla žena. Do objektu se pak podívala poprvé až právě před deseti lety.

Devadesátku vily letos její slaví speciální výstavou 90 let – 90 příběhů, jenž přímo v běžné prohlídkové trase přibližuje prostřednictvím fotografií a dalších materiálů život ve vile v uplynulých dekádách. „Výročí věnujeme i letošní Hradozámeckou noc v poslední srpnový den. Návštěvníci se mohou těšit na speciální oživené prohlídky,“ pozvala kastelánka Konečná.

V dalších letech lidé ve vile najdou řadu novinek. „Snad jíž v příštím roce se mohou těšit na novou pokladnu, která nabídne i větší prodejnu suvenýrů. V budoucích letech chceme zbudovat v areálu kavárnu,“ nastínila kastelánka.