VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stále brázdí Evropu. Trabanty do muzea nepatří, tvrdí nadšenci

Jižní Morava /ANKETA/ – Kultovní auto, které podle jeho fanoušků rozhodně nepatří do muzea, ale na silnice. Před šedesáti lety je v roce 1957 začala vyrábět automobilka Sachsenring v německém Cvikově. V tehdejším Československu mohli trabant lidé poprvé vidět v roce 1963 na brněnském veletrhu. Ještě do konce roku jich z Německé demokratické republiky přivezli necelých tři sta kusů.

28.11.2017 AKTUALIZOVÁNO 29.11.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

V současné době trabantů v České republice jezdí kolem dvaceti tisíc. „V Brně jich je registrovaných necelých dva a půl tisíce. Na celé jižní Moravě odhaduji jejich počet asi na čtyři tisíce,“ přiblížil předseda Autoklubu Trabant Brno Michael Hanus.

Na počátku osmdesátých let měl klub zhruba osmnáct set členů, nyní je jich necelá padesátka. „Chtěli jsme letos činnost ukončit, ale ještě rok budeme fungovat kvůli členům, kteří zůstali v klubu z nostalgie. Většině je přes sedmdesát let,“ vysvětlil Hanus.

MAJÍ KOUZLO

Historie. Pro zvětšení klikněte.Trabanty přesto pro nadšence neztratily kouzlo ani v době, kdy je na trhu mnohonásobně víc aut. Jednou ročně pořádá v Česku jejich sraz Trabant gang Brno. „Je to jeden z největších srazů nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku. Posledních sedm let na něj přijíždí majitelé se zhruba dvěma sty auty,“ pochlubil se Jan Karbaš z gangu. Dodal, že osobně najezdí v trabantu asi tři tisíce kilometrů ročně.

V poslední době jsou oblíbené i cesty po světě s trabanty. Do Moskvy se s ním letos vydal jeden z fanoušků a majitelů Michal Doležal z Adamova na Blanensku. „Jeli jsme tři dny tam a tři zpátky. Musím smeknout před autem, které to zvládlo na výbornou,“ popsal cestu.

Příznivci v současnosti už kultovních vozů se shodují, že jejich největší výhoda je samoopravitelnost a spolehlivost. „Kdysi mi někdo řekl, že když budu mít sekyrku a šroubovák, opravím trabant na cestě. Zní to jako hloupost, ale je to pravda,“ zavzpomínal Hanus.

Trabanty byly v Československu velmi oblíbené také kvůli nízké ceně v porovnání s ostatními auty. „V šedesátých letech stál dvoudveřový pětadvacet tisíc korun, tří-dveřové kombi vyšlo na sedmadvacet tisíc,“ uvedl odborník Jan Tuček.

Lidé, kteří o auto měli zájem, museli většinou dlouho čekat. Mototechna je tehdy prodávala na pořadník. „Byly také v Tuzexu, ale kvůli vyšší ceně bonů na černém trhu tam nemělo smysl trabanty kupovat,“ přiblížil Hanus.

Do Československa přestali trabanty vozit v roce 1984. „Hlavní důvod podle mě byl, že konkurovaly ruským autům, ale to se tehdy nesmělo říkat,“ vysvětlil Hanus.

Automobilka skončila s výrobou trabantů v roce 1991. „Průmysl Německé demokratické republiky trpěl dlouhodobým nedostatkem peněz na investice a také nutností plnit plán za každou cenu. Zaběhnutá výroba to umožňovala, každá inovace plnění plánu a zvyšování výroby ohrožovala,“ vysvětlil odborník Tuček.

V současnosti začínají ceny většiny trabantů na dvaceti tisících korunách. „Za tolik jsou k dostání ty v horším stavu. Lepší stojí kolem padesáti nebo šedesáti tisíc, ale není problém koupit trabant také za čtvrt milionu,“ konstatoval Hanus.

PETR UHLÍŘ

KATEŘINA BERANOVÁ

Opravíte ho i na cestách, říká o trabantu nadšenec Kytka

Ivančice /ROZHOVOR/ – Trabantem jezdil s rodiči už v dětství, vystudoval na automechanika a pak si koupil vlastní. Nyní vede Vítězslav Kytka v Ivančicích na Brněnsku úspěšnou firmu, která se specializuje na opravy trabantů a prodej náhradních dílů. „Ročně obsloužím kolem patnáct set lidí,“ říká.

Díky čemu byl trabant tak oblíbený?

Patřil mezi revoluční vozy tím, že měl motor vepředu. Velkým kladem byla také jeho pořizovací cena, stál polovinu, co škodovka, takže si ho mohl dovolit skoro každý. Navíc má velmi jednoduchou konstrukci, pro lidi nebyl problém opravit si ho i na cestách. Je to vzduchem chlazený dvouválec, proto nepotřeboval ani chladicí kapalinu.

Co naopak patří mezi jeho slabší stránky?

Jednou z nevýhod, která některé uživatele odradila, patřilo to, že řidič musel přidávat olej do benzínu. Kvůli tomu za sebou trabant nechával silný zápach, který odsuzovali ostatní řidiči.

Proč firma po pádu východního bloku skončila s výrobou?

I přes některé své kvality nedokázal trabant konkurovat výkonnějším autům, která se v devadesátých letech objevila. V době, kdy se začal vyrábět, byla maximální rychlost sto kilometrů za hodinu vcelku standardní, dnes už je to ale jinak. Při jízdě do kopce si navíc neudrží ani devadesátikilometrovou rychlost. Na současných silnicích by brzdil provoz.

Je v Jihomoravském kraji hodně majitelů trabantů?

Přesný počet neznám, ale dovoluji si tvrdit, že jich je tu více než v ostatních krajích. Ročně mám kolem patnácti set zákazníků. Někteří starší lidé s ním tady dokonce stále běžně jezdí, je jich ale málo. Auto se dnes už řadí mezi vyhledávané veterány a ti, kdo jej mají, si ho většinou považují a chtějí jej udržet provozuschopné. 

JIŘÍ KRÁL

Autor: Kateřina Beranová, Redakce

Jeli jste někdy trabantem?

ANO

90 %

NE

10 %

Hlasovalo: 104

28.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Znojma prohráli na tripu oba zápasy. V Salzburgu i Dornbirnu.

Orlí mantra pro postup do play-off: tři výhry v řadě

V Popicích u Znojma vzniká muzeum Charlese Sealsfielda
7

Znojmo dostalo darem dům Charlese Sealsfielda

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Brno /ANKETA/ – Unikátní učebnici zaměřenou na jízdu v noci vytvořili experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Příručka teď míří do českých autoškol. Poradí řidičům například v tom, jak ve tmě zabránit srážkám s chodci.

Placené parkoviště? Místní budou mít v Mikulově přednost na úkor turistů

Jižní Morava – Největší problém je, že nikdo neví, jak se má systém parkování změnit. Tak reagoval na plánované dopravní změny v Mikulově na Břeclavsku tamní obyvatel Michal Solařík. A není jediný. „Na městském facebooku lidé v diskuzi marně hledají odpovědi,“ prohlásil. Mikulov hodlá pomoci místním. Ty upřednostnili i při parkování v centru Znojma.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT