Dveře kostela z poloviny sedmnáctého století se lidem zavřely v roce 1994. „Měl narušenou statiku. Poškození nastala v letech 1991 a 1992, kdy dělníci pod Josefskou ulicí stavěli kanalizační stoku," vysvětlila před časem brněnská historička Milena Flodrová.

Až do roku 2010 kostel chátral. „V lednu roku 2010 ho tehdejší vlastníci, řád voršilek, daroval řeckokatolíkům. Ihned jsme zahájili rozsáhlou rekonstrukci, abychom ho mohli znovu otevřít věřícím," uvedl nynější brněnský řeckokatolický farář a administrátor kostela Sergij Mackula.

Rekonstrukce budovy stála přibližně pět a půl milionů korun. „Museli jsme opravit střechu. Kvůli zlepšení statiky jsme na půdě postavili speciální věnec. Kostel jsme izolovali, zavedli jsme elektřinu osvětlení a ozvučení. A nově vymalovali interiér," informoval o úpravách Mackula.

Přestože se v neděli koná první bohoslužba, práce ještě nejsou u konce. „Zbývá dokončit fasádu, věž a opravit boční chodby. Následovat budou také restaurátorské práce," doplnil kněz.

Kostel bude podle něj sloužit především řeckokatolickým bohoslužbám. „Každou neděli budou dvě liturgie. O půl deváté dopoledne v jazyce staroslovanském a ve čtvrt na jedenáct dopoledne v jazyce ukrajinském. O svátcích bude ještě další bohoslužba v pět nebo o půl osmé," řekl farář.

Kromě bohoslužeb mají farář spolu s farními vikáři v plánu v kostele pořádat také společenské akce, jako jsou oslavy svátků nebo koncerty.

Podle Mackuly je v Brně přibližně tři sta vyznavačů řeckokatolické církve. „Jde spíš o menší církev. Jádro má hlavně na Ukrajině a ve východním Slovensku. I jihomoravští vyznavači této církve, která se ve svých projevech blíží pravoslavné církvi, ale přitom uznává papeže, mají významné vazby na tyto dvě oblasti," sdělil religionista brněnské Masarykovy univerzity David Václavík.

Protože řeckokatolickou farnost vyhledává velké množství přistěhovalců z těchto zemí, chce se farář zaměřit také na pomoc těmto lidem. „Navštěvují nás emigranti především z Ukrajiny, Běloruska nebo Slovenska. Chceme jim proto nabídnout kulturní a společenské zázemí. Případně jim poskytnout nutnou pomoc. I to je totiž úkol církve," vysvětlil Mackula.

Dosud se řeckokatolíci scházeli jednou týdně v římskokatolickém kostele svaté Máří Magdaleny. „Na bohoslužby docházelo přibližně 180 věřících," vyčíslil Matskula.

Vlastní kostel jim při nedělní bohoslužbě vysvětí apoštolský exarcha Ladislav Hučko. „Bohoslužba začne v deset hodin dopoledne. Přítomný bude také římskokatolický biskup Vojtěch Cikrle," sdělila mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Kostel svatého Josefa, a také celý komplex bývalého kláštera Římské unie řádu svaté Voršily, patří podle Flodrové k nejvýznamnějším budovám Brna. „Na původním interiéru kostela pracovali malíři Jan Spilenberg a Brandel. Nynější vnitřní vybavení je z počátku devatenáctého století. Je autorsky jednotné a stylově ucelené. Podíleli se na něm sochař Ondřej Schweigl, štafíř Vincenc Kutálek a malíř Josef Winterhalder mladší," vyjměnoval farář. Lavice pocházejí zesedmnáctého století.