Ta má podle odpůrců oprav přijít o svůj původní vzhled, pro který ji nejen odborná veřejnost staví mezi nejhodnotnější architektonické budovy ve městě. „Význam budovy zmiňuje i architekt David Vávra v úspěšném dokumentárním pořadu Šumná města. Další ze staveb architekta Rösslera, kterou je obchodní akademie v Kotlářské ulici v Brně, je památkově chráněná. A budova v Břeclavi, pod kterou je také podepsaný, teď má být tak necitlivě znehodnocená?“ neskrýval rozčarování Leo Čuda, bývalý ředitel školy, který obchodní akademii vedl mezi lety 2002 až 2012.

Podle současného ředitele Jaroslava Gliera je však škola, která letos v listopadu oslaví sto let od svého založení, ve špatném stavebně-technickém stavu. „Je třeba se o ni starat, zachovat její funkčnost, a ne ji nechat chátrat. Zdůrazňuji, že historický vzhled budovy zůstane i po jejím zateplení zachovaný,“ podotkl Glier.

Kvůli zachování cenných prvků zvnějšku fasády proto podle jeho slov vznikly i věrohodné trojrozměrné grafické modely. „Chápu, že jsou nyní lidé zděšení a kroutí hlavou. Věřím ale, že až se odkryje část nové fasády, zmizí lešení a oni uvidí, že je realita jiná, než se obávali, změní názor,“ věří Glier.

Jeho slova potvrdila i mluvčí kraje Monika Brindzáková. „Kopie, vytvořené z polystyrenu, budou po dokončení montáže osazeny na fasádu tak, aby byl zachovaný původní vzhled budovy. Rovněž barevné řešení fasády bude totožné s původním stavem,“ ubezpečila.

Jedním z důvodů zateplení hlavní budovy a tělocvičny je podle jeho slov i jistá úspora na energiích. „Rozhodně nebude zanedbatelná. Vidíme to jak na učilišti v Sovadinově ulici, tak i na budově průmyslovky, které jsme v tomto duchu opravovali. Zde jsou úspory skutečně významné. A nejen energetické. Vliv bude mít zateplení také na snížení emisí, s čímž souvisí ochrana životního prostředí,“ je přesvědčený Glier, podle nějž opravy, které by měly být dokončené nejspíš již v červnu letošního roku, vyjdou zhruba na dvaatřicet milionů korun.

Autor energetického auditu, který si vedení školy nechalo vypracovat, však podle architekta Zdeňka Miklína jednoznačně ve prospěch zateplení nehovoří. „Výsledkem auditu, který je veřejně přístupný, je, že se zateplení ekonomicky nevyplatí. Závěr tedy zněl, že z tohoto hlediska by bylo nejvýhodnější ponechat budovu ve stávajícím stavu,“ uvedl Miklín.

Ten se spolu s kolegy Pavlem Přikrylem, Petrem Krejčím a s Milanem Blažkem v souvislosti se znehodnocením budovy obrátil na zřizovatele školy, kterým je Jihomoravský kraj. „Napsali jsme hejtmanovi, ten dosud neodpověděl. Před měsícem jsme měli i schůzku s ředitelem Glierem, kterému jsme se snažili vysvětlit, že z našeho pohledu jde o barbarství, pokud jsou kvůli zateplení budovy z fasád osekány všechny původní architektonické členící prvky. Tehdy nám ale sdělil, že akce je příliš daleko, že získal dotace a projekt už nemůže měnit,“ krčil rameny architekt.

Jako necitlivý označuje zásah také Břeclavan Martin Daneš. „Na jednu stranu už mě zarazilo, že bylo potřeba zateplit historickou budovu, na které se teprve nedávno dělala nová fasáda a okna. To, že se osekaly původní architektonické prvky, to člověka naštve a zamrzí. Snad je dělníci i znovu vytvarují. Poté jsem se na internetu dočetl od Lea Čudy, jaká stanoviska k tomu postupu dávali experti ani ne před deseti lety, tedy že zateplovat takovou budovu s osmdesát centimetrů tlustými stěnami je hloupost. Kromě opravdu staré tělocvičny to ani nedoporučili. Hlava mi to prostě nebere," kroutil hlavou Daneš.

Podobný problém řešili před několika lety také ve Znojmě v souvislosti s tamní památkově chráněnou vodárnou, kterou nechalo město i přes nesouhlas s Národním památkovým ústavem necitlivě zateplit. Došlo tak k zakrytí autentického zdiva z režných bílých cihel.