To leží na hranicích čtyř obcí na Hodonínsku – Milotic, Ratíškovic, Dubňan a Vacenovic. „Je tam řada plastik upomínajících na dobu Velké Moravy a takový kříž tam doposud chyběl, přitom do její historie patří,“ říká Zelinka.

Dubový kříž je unikátní v několika ohledech, a to nejen velikostí, ale především provedením. Je pět a půl metru vysoký a hlavně více než třímetrové tělo Ježíše Krista je ze samorostu. „V Předním Hrbově, kde rostl, jsem v mládí pásl krávy, ale ještě dříve, za války, tady sestřelili americké letadlo. Když jsem začal opracovávat korunu stromu, tak jsem v ní našel několik poškození po střepinách. To se projevilo také na černofialovém zabarvení na krku Krista,“ upozorňuje dlouholetý konstruktér, mezi jehož koníčky patří právě řezbářství.

Na kříži pracoval od února tohoto roku jak v rodných Ratíškovicích, tak v Mikulově na Břeclavsku, kam se v roce 1968 přestěhoval. „Na Nákle jsme jej instalovali autojeřábem a natočili jsme jej tak, aby se díval na východ. Od kácení, přes převoz až po betonování nám pomohlo hodně lidí, a to nejen z naší obce,“ říká Zelinka.

Ten je členem Cyrilo-Metodějského spolku Náklo, který se zasloužil o to, aby se kopec změnil v místo upomínající na staré moravské tradice. Několik metrů za křížem totiž stojí sochy knížat Rastislava a Svatopluka, věrozvěstů Cyrila a Metoděje a také unikátního trůnícího sjednotitele slovanských kmenů – Sáma. „Areál doplnil ve vstupním prostoru důstojný kříž s tělem Krista, které je vyřezané z jednoho kusu stromu. Doufám, že sem přiláká další návštěvníky, v kterých se tady probudí zájem o historii,“ věří předseda spolku Jan Holeček.

Kříži na začátku července požehnali hned dva římsko-katoličtí faráři a na závěr poutě zazpívaly sbory z okolních obcí. Mezi nimi byl i Miroslav Novotný z Vacenovic. „Umělec pojal kříž netradičně, ale nesourodé tělo ze samorostu Kristovo utrpení zvýrazňuje,“ dodává.