Vedení kraje se proto rozhodlo tento obor podpořit prospěchovými stipendii. „Pokud student splní podmínky nastavené ve stipendijním řádu konkrétní školy, obdrží za jedno pololetí tři tisíce korun. Pokud navíc v dané pololetí prospěje s vyznamenáním, obdrží za toto pololetí navíc další tři tisíce korun," vysvětlil mluvčí Krajského úřadu Petr Holeček. Ti nejšikovnější studenti si tak můžou za jeden školní rok přijít až na dvanáct tisíc korun.

Podle Holečka podkováři v kraji chybí. „Dle sdělení školy je o absolventy tohoto ojedinělého oboru zájem, uplatnění nacházejí zejména při péči o koně, kterých přibývá," sdělil.

Na Jižní Moravě vyučuje obor podkovář a zemědělský kovář pouze střední škola v Moravském Krumlově. Ani tam se ale loni v září nepovedlo otevřít první ročník.
Podkovář je prestižní obor, říká mistr z Moravského Krumlova

Spolu s oborem ošetřovatel se tak podkovář a zemědělský kovář nově přidají k dalším, které již Jihomoravský kraj prospěchovými stipendii podporuje. Jsou mezi nimi například zedník, tesař, řezník či kominík.

Jednou z jedenácti učňů v oboru podkovář a zemědělský kovář je také Tereza Bodanská. Ta si takové zaměření vybrala proto, že má sama koně. Lidí, kteří by se o koňské obutí uměli správně postarat, je podle ní málo. „Po ukončení školy bych si chtěla otevřít vlastní praxi. Myslím, si, že by se nová kovárna chytla, ta potřeba tady v okolí určitě je,” zamyslela se Bodanská.

Aktuálně je ve druhém ročníku spolu se čtyřmi dalšími spolužáky. Podle jejího názoru některé žáky od oboru odrazuje především představa náročného řemesla. „Není to ale zas až tak náročné, u koní nepotřebujete sílu, spíš musíte správně vymyslet, jak na ně. Na kovárně si materiál nahřejete ohněm, takže změkne a pracuje se s ním lehce,” popsala učenkyně. Celkem se na podkováře a zemědělského kováře učí na střední škole v Moravském Krumlově na Znojemsku čtyři děvčata.

V sobotu byla v Drnholci k vidění ukázka dobových žní a historické techniky.
Muži sečou obilí kosami, ženy vážou snopy: připomeňte si žně za našich prarodičů

Dalším oborem, který je na úpadku, je obuvník pro průmyslovou výrobu. Tento obor aktuálně nenabízí žádná škola v celém Česku. Poslední z nich byla zlínská Orbis. „V Jihomoravském kraji jsou často na šicích dílnách ženy v důchodovém věku. Firmy je musí přemlouvat, aby neodcházely. Když potřebují přijmout nějakého vyučence, tak jim to prozatím nikdo není schopen nabídnout nebo zajistit," sdělila ředitelka Česká obuvnické a kožedělné asociace Vlasta Mayerová. Výuka oboru je podle ní složitá a nákladná a nevyplatí se pouze pro pár jedinců.

Ručně šité boty dělá soukromě jen hrstka lidí po celém Česku. V Brně je to například Michael Horký, který dámskou i pánskou obuv na míru tvoří v areálu bývalé Mosilany. Tomu, že o studium obuvnictví není zájem, se nediví. „Není zde perspektiva dalšího uplatnění. Obor je momentálně na vymření. Na jižní Moravě znám další dva soukromé ševce, jeden z nich je v důchodu," popsal Horký.

Důvodem úpadku oboru je podle Horkého globalizace a stěhování výroby za levnou pracovní silou na začátku devadesátých let. Budoucnost ale vidí nadějněji. „Chtěl bych toto tradiční řemeslo vrátit do Česka. Z trhu cítím zájem o kvalitně vyrobenou a opravitelnou botu, která vydrží déle, než půl roku a cítím, že by si za to zákazníci zaplatili," zamyslel se Horký.

Martina Janochová v kroji, který na sebe oblékla v Kobylí.
Malérečka z Podkrušnohoří: Na jižní Moravě jsem nechala srdce

Pozitivní výhled do budoucna má také vedení střední školy v Letovicích na Blanensku. Tam rostou počty studentů v oborech jako je elektrikář či truhlář. Výrazný nárůst učňů pak hlásí škola v zednickém řemesle. „Dřív bývalo průměrně do sedmi žáků v jednom ročníku. V horší roky byli třeba jen čtyři. Neustále se to zvyšuje, letos máme čtrnáct prváků," vypočítal zástupce ředitelky pro praktické vyučování Marek Chládek.

Rostoucí trend předpokládá i v dalších letech. „Budeme přibírat vyučující. Někteří učni budou mít nejspíše praktickou výuku ve firmách, abychom jim poskytli dostatek prostoru" vyjmenoval Chládek. Zvýšený zájem o obor vidí ve vysokém počtu dětí na základních školách, z devátých tříd teď podle něj vycházejí silné ročníky.

Také učně ze střední školy v Letovicích podporuje kraj stipendii. Na tři tisíce za jeden půlrok tady dosáhnou ti, kteří budou mít na pololetním nebo závěrečném vysvědčení průměrný prospěch do tří celých. Za vyznamenání v daném pololetí je pak kraj odmění dalšími třemi tisíci.