Ordinaci brněnské primářky sexuologie Petry Sejbalové z Fakultní nemocnice v Brně loni navštívilo 145 pacientů. „Minulý rok k nám začalo docházet pětadvacet nových pacientů s diagnostikovanou poruchou pohlavní identity a z toho šestnáct bylo nezletilých. V roce 2020 jich bylo třiadvacet a z toho dvanáct mladších osmnácti let. V předchozích letech jsem měla nezletilých jen průměrně pět za rok,“ sdělila primářka.

Hlavní roli v rostoucím počtu zájemců o změnu pohlaví hrají podle lékařky média a sociální sítě. „Lidé díky nim mají větší povědomí o tom, že nějaká porucha pohlavní identity existuje a v různých skupinách sdílejí své genderové problémy,“ uvedla lékařka.

O přeměnu pohlaví mají podle odbornice v devadesáti procentech zájem ženy. „Tvoří většinu mých klientů. V Česku vždy převažovaly přeměny female to male tedy z žen na muže, ale v západních zemích to bylo naopak. Teď v posledních pěti až deseti letech začíná mít i západ vyšší poměr žen, které se cítí býti muži,“ upřesnila sexuoložka.

Královopolský park Božetěchův sad, známý také jako Kadetka, se letos dočká kompletní obnovy.
Obnoví poslední velký park v Králově Poli: zpestří ho vinohrad, altán i kašna

Transsexuálové mají různá přání. „Na prvním místě si mladé ženy přejí odstranění prsou, potom chtějí hormonální terapii takzvanou léčbu testosteronem, aby jim narostli chlupy, vousy, zhrubl hlas a změnilo se jim osvalení. Také touží po operačním odstranění vnitřních ženských pohlavních orgánů. Další operace k vytvoření nového penisu či močové trubice jsou rizikové, takže se během konzultací kolikrát rozhodnou, že celou tranzici nepodstoupí,“ vyjmenovala primářka.

Primářka je členkou odborné komise Ministerstva zdravotnictví pro operační přeměny u transsexuálů. „Pokud se opravdu jedná o závažnou poruchu genderu, tak je pro lidi velké utrpení být v cizím těle a přeji si, aby se jejich žádostem vyhovělo,“ dodala.

Psychickou i fyzickou náročnost přeměny potvrzuje Edward Gomola, který má za sebou už tři operace. „Mezi zákroky musí být prodlevy, aby člověk neriskoval život. Při první operaci mi odstranili prsní žlázy, poté vyjmuli dělohu a vaječníky. Po tomto zákroku mi do občanky udělili M jako muž. Při třetí operaci mi odborníci udělali penis,“ popisuje trans muž.

Motocyklista Jan Brabec se představil na Rallye Dakar popáté a zaznamenal nejlepší výkon kariéry.
Jel jsem víc hlavou a oblékal se jak Michelin, říká po životním Dakaru Brabec

Změna pohlaví je v České republice vázána na chirurgické zákroky, které transsexuálům znemožní další reprodukci. „Tyto operace u nás musí podstoupit každý, kdo žádá změnu rodného čísla a jména na opačné pohlaví. V západních zemích jsou právní podmínky někdy jiné, takže se může stát, že muž porodí dítě,“ informovala Sejbalová.

Podle sociologa Zdeňka Slobody je změna pohlaví v Česku omezující a někdy zbytečně vynucuje chirurgické zákroky. „Translidi chtějí žít v určité sociální roli, aby byli, tím kým se cítí být. K tomu není podle mě potřeba, aby vždy přišli o reprodukční funkci, tak jak to české zákony vyžadují. Tyto problémy se u nás dají vyřešit povolením žádostí o úřední změnu pohlaví,“ doplnil sociolog.

Změny ve vnímání 

V naší společnosti podle něj dochází ke změně vnímání ženství a mužství. „Tlak na maskulinitu není tak velký v Česku jako dříve. Málokterý muž v dnešní době opravuje auto či sekačku, nebo je kutil. Společnost je ochotnější přijmout muže zženštilého, proto může u mužů klesat zájem o tranzici. U žen zase ubývá od okolí tlak na mateřství a rodičovství, nekomfortní je i každý měsíc přicházející menstruace. To může vést ke zvýšenému zájmu o přeměnu,“ sdělil sociolog.

Edward Gomola si nechal změnit pohlaví z ženy na muže.
Karolínu v Brně přeoperovali na Edwarda: V sukních jsem brečel, říká transmuž

Komunitu transsexuálů nechápe Hana Majerová. „V dnešní době může každý naložit se svým tělem, jak chce a podle mě to není dobře. Změna pohlaví je proti přírodě a tím, že se lidé kvůli tomu zbaví i plodnosti, není dobré pro společnost,“ uvedla žena.