VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úložiště jaderného odpadu vyvolávají v lidech strach. Půlstoletí předem

Vysočina, jižní Morava /ANKETA/ - Nervozitu vyvolal záměr stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu v České republice. Dvě ze sedmi vytipovaných lokalit, Hrádek a Horka, jsou na Vysočině. Kraví hora, která mezi zvažovaná místa přibyla v roce 2011 jako poslední, je na pomezí Vysočiny a jižní Moravy.

11.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Andreas Endermann

Vysočina, jižní Morava Nervozitu vyvolal záměr stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu v České republice. Dvě ze sedmi vytipovaných lokalit, Hrádek a Horka, jsou na Vysočině. Kraví hora, která mezi zvažovaná místa přibyla v roce 2011 jako poslední, je na pomezí Vysočiny a jižní Moravy.

Další čtyři místa jsou v Čechách. Jaká je šance, že úložiště vznikne v jednom z nich, zatím nikdo neví. „Proces výstavby hlubinného úložiště je zatím v počáteční fázi. V současné době vede ministerstvo životního prostředí sedm správních řízení kvůli stanovení průzkumných území. Žádné zatím neskončilo," uvedla mluvčí ministerstva Jana Taušová.

Žádosti se podle ní týkají pouze první etapy průzkumu. „Jde o vyhledávání, které zahrnuje jen mapování a povrchová geofyzikální měření. Dopady těchto prací na životní prostředí jsou minimální. Potrvají několik let. V případě úspěchu bude následovat několikaletý podrobnější průzkum spojený s vrty," doplnila mluvčí.

Někteří lidé ve vesnicích, které do vybraných míst spadají, ale ani s průzkumy nesouhlasí. Založili občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Lidé na webu sdružení hlasovali, jestli souhlasí s geologickým průzkumem. Přes 2700 jich je proti. Opačně se vyjádřilo přes devět set lidí. „U nás se na stavbu hlubinného úložiště příliš spěchá. V Německu či v Americe se procesy zastavily a vědci tam teď diskutují, jestli je vůbec takové úložiště ideální," sdělil mluvčí sdružení Martin Schenk. Zároveň tvrdí, že Správa úložišť radioaktivních odpadů o problematice málo mluví s lidmi.

Mluvčí správy úložišť Tereza Bečvaříková tvrdí něco jiného. „Odborníci napříč zeměmi se shodují, že nejbezpečnější řešení je výstavba hlubinného úložiště," konstatovala. Komunikaci s lidmi z lokalit vytipovaných pro možné umístění hlubinného úložiště podle ní správa považuje za klíčovou.

Situace se ale nelíbí ani Sdružení pro záchranu prostředí Calla. „Navrhujeme ihned zastavit vyhledávání v lokalitách," sdělil Edvard Sequens ze sdružení.

Podle mluvčího Jaderné elektrárny Dukovany Petra Spilky je situace kolem hlubinného úložiště zbytečně vyhrocená. Současné povrchové sklady, kterými české i evropské jaderné elektrárny disponují, totiž podle něj mohou sloužit i po roce 2065, na kdy je stanovený termín začátku fungování úložiště. „Palivo, které pracovalo v reaktorech, se v současnosti skladuje ve spe-ciálních kontejnerech. Mohou spolehlivě fungovat padesát, sto i víc let a uranové rudy je stále dost, takže na recyklaci materiálu ani na jeho trvalé ukládání nemusí být příliš spěch," objasnil Spilka.

Část lidí má podle něj obavy z toho, že skladování jaderného materiálu není bez hlubinného úložiště zatím dostatečně vyřešené. „Je ale potřeba znovu dodat, že tyto materiály jsou už nyní dobře a bezpečně skladované na desítky až stovky let dopředu," zdůraznil mluvčí. V České republice jsou teď v provozu tři přípovrchová úložiště jaderného odpadu, v Dukovanech a další dvě v Čechách.

Na Vysočině hlasy z tamní elektrárny obyvatele moc neuklidnily. Správa úložišť už vypsala výběrové řízení pro dodavatele geologického průzkumu a představitelé obcí přitom o tendru za 215 milionů korun ani nevědí. „Nemáme žádné další informace týkající se průzkumu. Nevíme ani, jestli už začalo nové projednávání," upozornil starosta Bukova na Žďársku Jiří Vrbka.

Podobně se vyjádřila i starostka sousední Věžné Jana Vrbková. „Nic nového nevíme několik měsíců," shrnula starostka.

Pokud někde průzkum opravdu začne, bude mít podle mluvčí ministerstva životního prostředí několik etap a potrvá několik dalších let. „Následovat budou další správní řízení, činnosti, procesy a povolení. Teprve nakonec přijde stavba, která může trvat až deset let," nastínila Taušová.

Jaderný odpad. Infografika

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

Máte strach z jaderného odpadu?

ANO

30 %

NE

70 %

Hlasovalo: 50

Anketa byla ukončena

11.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Znojemský městský pivovar vede třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Tradiční hody ve Vracově začaly novým českým rekordem. V průvodu prošlo 566 účastníků oblečených v místních krojích.

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Hodonín /ROZHOVOR/ – Po krajských volbách vedl jihomoravské komunisty jako jednička i do sněmovny kyjovský učitel a městský zastupitel Ivo Pojezný. Šestapadesátiletý poslanec ani přes obhajobu mandátu neskrýval zklamání. „Výsledek pod deset procent považuji samozřejmě za neúspěch. Doufal jsem ve třetí místo,“ řekl lídr komunistů, kteří v parlamentu ztratili osmnáct mandátů. Na jižní Moravě pak přišli o polovinu poslanců.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení