Vysvětluje, že jitřní mše je jednou z možností, jak slavit vzkříšení. „To může být buď večer, v noci nebo za svítání. My jsme se zhruba před sedmi lety rozhodli, že vyzkoušíme třetí možnost. Nejdřív byli farníci zvědaví. Zalíbilo se jim to, tak jsme u jitřních mší zůstali. Mají své kouzlo, začínáme po tmě a končíme za východu slunce,“ přibližuje Plodr.

Jak upozorňuje, podstatou je však zejména slavnostní liturgie. „Vrcholem je obnova křestních slibů a oslava Kristova vzkříšení,“ popisuje farář.

Bohoslužba je tak o dost slavnostnější než vánoční mše. „Vánoce jsou nejkrásnějšími svátky, ale z křesťanského hlediska jsou nejdůležitější Velikonoce. A tomu odpovídá i liturgie, která je rozvinutější než o Vánocích,“ informuje Plodr.

I proto na mši, přes brzkou ranní hodinu, chodí většina krásenských farníků. „Kromě nich je mše lákavá i pro hosty z okolních farností. Přichází k nám třeba ze Senetářova i Lipovce na Blanensku. Je to pro ně zajímavé a nezvyklé. Nevím o tom, že by se jinde v regionu podobná konala,“ podotýká Plodr s tím, že se na jitřní mši setkává kolem osmdesáti lidí.Po jitřní mši se účastníci sejdou na společné snídani.

Devadesát procent z nich se pak přesouvá na snídani do krásenského pohostinství na Hasičce. Ženy napečou koláče, na místě si účastníci dělají zapékané rohlíky se šunkou a se sýrem, vaří si čaj a kávu. „Společně posnídáme, povykládáme si. Je to skvělá příležitost, jak se společně setkat,“ podotýká krásenský farář.

Mezi farníky na jitřní mši nechybí ani mladá generace. „Jen malé děti rodiče nechávají doma, aby se v klidu dospaly. Liturgie je dost dlouhá, takže by to pro ně bylo náročné,“ uznává Plodr, který v Krásensku jako farář působí asi patnáct let. Jde o jeho třetí farnost.