Z toho důvodu bude provoz farmy extrémně zabezpečený. Až se v pátek 13. května zavřou brány, hlídat se bude nejen genetická výbava prasnic, ale i hygiena. „Pak už se sem nedostanu ani já. Zaměstnanci, kteří tu budou, se každý den budou muset v šatně svléct donaha, pak se osprchují, a teprve ve třetí místnosti budou mít připravené pracovní oblečení,“ dodal Kolář.

I z toho důvodu na farmě žádná zvířata zatím nejsou. Navezou se sem během následujících čtrnácti dnů. Tehdy do areálu už nebude moci vstoupit nikdo nepovolaný. Předtím veškeré prostory ještě projdou důkladnou dezinfekcí.

Pouta, zatýkání - Ilustrační foto
Za distribuci drog v Třebíči hrozí mladíkovi pětileté vězení

Chovat se tu bude šest set prasnic. Obyvatele v Častohosticích tento počet ale nijak neznepokojuje, vepřín tu totiž už stával. V devadesátých létech minulého století se zavřel, místní si tu dobu ale dobře pamatují. „Byl opravdu hodně cítit. Teď jsou ale technologie zcela jiné. Podle mě ves ani nepozná, že tam něco je. Ten smrad se odvádí do támhleté stavby. Ta je neprodyšně zavřená, kdežto dřív býval před vepřínem hnůj. Myslím si, že tady to opravdu nikomu vadit nebude,“ ukázala Jindřiška Nevoralová na rozlehlou kruhovou budovu se špičatou střechou připomínající obrovskou jurtu mongolských pastevců.

Její slova potvrdila i starostka Častohostic Marie Vláčilová. Ta před zahájením veškerých prací svolala zasedání, kde se Častohostických zeptala, zda zde farmu chtějí. „Nikdo s tím neměl problém, vždy jsme byli zemědělská vesnice. Pan Kolář vše dopodrobna vysvětlil, pozval nás i do areálu ve Lhoticích, kde provozuje podobnou farmu. Je lepší mít zde tohle než starý chátrající areál,“ uvedla Vláčilová s tím, že jediný problém byl s přístupovou cestou. „Do vepřína se dalo dostat pouze přes vesnici. Dnešní technika je ale velká. Noví majitelé nám však vyšli vstříc a udělali si novou příjezdovou cestu, která vede mimo obec. Další plus je, že mohou vzniknout nová pracovní místa,“ dodala starostka.

Jemničtí si budou moci posedět před kulturním domem.
Jemničtí vylepší svůj kulturní dům, vznikne před ním posezení

Kejda, kterou prasnice vyprodukují, se bude dále zpracovávat. Znamená to tedy, že na okolních pozemcích Kolářovy firmy se nebude hnojit chemickými hnojivy. „V těchto katastrech nebude potřeba dokupování průmyslových hnojiv. Budeme zde hnojit pouze organicky. To je cíl, který by měl sledovat každý zemědělec. Koneckonců to po nás chce i Evropská unie,“ doplnil Josef Kolář.

Ani v tomto případě ale podle něj nebude hnůj nijak cítit. „V kejdě je amoniak a ten smrdí. Když nám uteče do ovzduší, rostliny ho nemohou spotřebovat a lidi samozřejmě nadávají, že to páchne. Až budeme ale hnojit pole, budeme to dělat speciálním strojem, který kejdu dokáže zapravit přímo do země. Nic se tedy nebude vylévat na povrch, ale rovnou to jedním přejezdem dostaneme patnáct centimetrů do země,“ popsal budoucnost častohostických polí Kolář.

O FARMĚ:

- V častohostické farmě se bude chovat asi 600 plemenných prasnic z původem v Nizozemí.

- V areálu je vysázeno také přes 400 ovocných stromů.

- Farma stála 115 milionů korun, na zhruba třetinu se podařilo získat dotace. Stavět se začala v dubnu 2021.

- Veškerý provoz bude obhospodařovat pět zaměstnanců.

- Farma je součástí podniku Rhea Holding. Ta sdružuje zemědělské výrobě v jižní části Vysočiny, na jižní Moravě a části Jihočeského kraje.