Včely se rojí nejvíc za posledních 5 let. Nebývají ale agresivní, říká odborník

Ze začátku tak chovatelé místo jásotu spíš zažívají bezesné noci. Když je totiž zavčas neodchytí, můžou o svá včelstva přijít. „Mně se podařilo odchytit jedno, druhé bohužel zmizelo. Což znamená nemalou škodu. Nové včelstvo stojí peníze a stejně také med, o který jsem tím přišel a možná ještě přijdu," povzdechl si Oharek.

Na druhou stranu ale má z rojení radost. „Je dobře, že hmyz, který trpí mírnými zimami a s tím spojenými nemocemi, má sám snahu o navýšení populace," podotkl slavkovský včelař.

Podle jeho kolegy z Vyškova Ivo Pelouška je rojení také známkou toho, že včely mají dostatek potravy a dobře se jim daří. I on ale upozorňuje na úskalí rozmnožování. „Kromě jiného pro nás jde samozřejmě také o období, kdy včelstva musíme hlídat. Pokud uletí, přicházíme i o zásoby medu," potvrdil Peloušek, který je předsedou vyškovských včelařů. Tak velkou rojivost, jako je letos, prý neviděl minimálně pět let.

Třeba právě Oharek se ztrátě včelstev snaží předejít tím, že v době rojení například zvětšuje úly. „Nebo likviduji matečníky. Ne vždy se ale takovým situacím dá předejít. Že se včely vyrojily, většinou poznám až podle pohybu v úlu. A pokud je jich málo, je jasné, že jsem o část přišel," zmínil.

Rojení je jedním ze způsobů rozmnožování včel, probíhá tak, že matka naklade do matečníku zárodky. Z nich se vyklubou nové včelí královny. Stará pak vyletí z úlu a následují ji staré včely. Zpravidla se usadí ve stromě, kde jednu až dvě hodiny odpočívají a přitom stále chrání královnu.

Poté odlétají hledat si nové místo k hnízdění. „Než se ale vyrojí, pořádně se nakrmí. A to právě medem, který jim primárně slouží k potravě. Včelař tak může přijít klidně i o třicet procent medu. A navíc je včelstvo, které v úlu zůstane, oslabené. Takže ani další snůška nebude moc velká," přiblížil další úskalí rojení Peloušek.

Rozmnožování včel pak přináší víc práce i hasičům, kterým lidé od začátku letošního roku volali kvůli obavám z útoku rojícího se hmyzu téměř dvacetkrát. Podle Pelouška z něj ale zpravidla nemusejí mít strach. „Včely při rojení nebývají agresivní. Mají jiné starosti a lidé je v danou chvíli nezajímají. Ale aby je například sami likvidovali, to samozřejmě nedoporučuji. Pokud mají v okolí nějakého chovatele, můžou oslovit jeho. V opačném případě volat hasiče, ti na to mají vybavení," radil předseda vyškovských včelařů.

A jak podotkl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška, zkušenosti s odchytem bodavého hmyzu mají jeho kolegové bohaté. „Kromě včelích rojů likvidujeme i sršní nebo vosí hnízda. Teď na jaře je to velmi běžná praxe, v podstatě každodenní. Jen v letošním roce jsme na Vyškovsku vyjížděli k devatenácti takovým případům," sdělil Mikoška.

Sršně a vosy likvidují motorovým vysavačem nebo insekticidy přímo v hnízdě. „U včel používáme takzvané rojáčky, kdy se celý roj odchytí do dřevěné bedýnky. Ale i ten musíme zneškodnit," zmínil mluvčí.

Podle veterinárního zákona totiž chovatelé nemůžou odchycený roj zařadit ke svému včelstvu. Kvůli zamezení rozšiřování nemocí.