Fotografiemi pořízenými za svítání se pochlubil i redaktorce Deníku Rovnost. „Na jižní Moravě řádí Jack Obalovač. Starovičky a Čebín. Sláva Ukrajině!“ napsal.

Na otázku, zda ve svém zahalování války fólií bude pokračovat, odpověděl, že spíše ne. „Fólie rychle dochází a na ostatních exponovaných památnících už byl někdo přede mnou se sprejem,“ zdůvodnil.

Hacker - Ilustrační foto
Proti Rusku. Virtuálního vojáka má v kyberválce i jižní Morava. Neuvidíte ho

Když v devět hodin ráno dorazila redaktorka Deníku Rovnost k sovětskému tanku do Staroviček, po modrožluté fólii už nebylo ani památky. Představitelé obce ji totiž nechali odstranit. „Hned na začátku konfliktu jsme napsali prohlášení, že s útokem na Ukrajinu nesouhlasíme a neztotožňujeme se se současnou politikou. Ale taky nechceme, aby se nynější situace spojovala s historickými událostmi. Nechceme, aby toto prostředí sloužilo k setkávání přívrženců či odpůrců jedné nebo druhé strany,“ zdůvodnil starosta Vladimír Drbola.

Případ Starovičští postoupili policii. „Předali jsme jim to jako podnět k řešení přestupku. Chápu, že nyní mnoha lidmi cloumají emoce. My jsme tu fólii neodstranili proto, že bychom byli proruští. Domníváme se ale, že by se doby minulé neměly s nynější politikou srovnávat. Jde o pietní místo a nemělo by sloužit k propagandě ani z jedné, ani z druhé strany,“ poznamenal Drbola.

V Čebíně folii nechali

Rychlá reakce představitelů obce překvapila i Jacka Obalovače. „To byl fofr. Snad si to alespoň někteří projíždějící po ránu užili,“ okomentoval.

V Čebíně na Brněnsku se rozhodli obalovou fólii ponechat. „Od počátku útoku na Ukrajinu jsem tak trochu čekal, kdy se něco takového objeví. Myslel jsem si dokonce, že vojáka někdo odstraní. Bavili jsme se na úřadě o tom, jak se zachovat. Rozhodli jsme se, že to ponecháme. Chápeme zlost lidí a rozumíme, že chtějí vyjádřit svoje pocity. Na druhou stranu si ale říkám, že památník tady přece nikdo nepostavil vojákům, kteří nyní okupují Ukrajinu. Stojí zde už od roku 1948,“ sdělil čebínský starosta Tomáš Kříž.

Marija Wazi (vlevo) a Petra Fekete koordinují pomoc válkou zmítané Ukrajině v Hustopečích na Břeclavsku.
Ukrajina? Vidím potoky krve. S odhodláním pomáhat ale musíme vydržet

Ani Čebínští nesouhlasí s tím, co se nyní na Ukrajině děje. „Snažíme se pomáhat, jak můžeme. Pořádáme sbírky, budeme u nás i ubytovávat uprchlíky. Zrovna dneska jich dorazí čtrnáct. Je mi jasné, že ten dotyčný zkrátka jen chtěl dát nějakým způsobem najevo, že s tím nesouhlasí. Je to jistě lepší způsob, než kdyby sochu svrhl. Takhle ji snad nikdo nijak devastovat a ničit nebude. Zůstane jako celkem hezký symbol. A třeba jednou, až bude líp, se fólie zase sundá,“ přemítal starosta.

Jako symbolické a důležité vyjádření odporu vnímá aktivitu Jacka Obalovače i Filip Lutzký z Valtic. „Neodstraňoval bych to. Někde se tomu říká street art. Navíc, pokud vím, osvobozovali nás Sověti. To přece nebyli jen Rusové, ale i jiné národy. Ukrajinská vlajka k tomu tedy patří. Vadí mi, že místo toho, aby se Slované spojili a koexistovali vedle sebe, tak se navzájem mydlí,“ zamýšlel se vinař.