Vedoucí lodní dopravy v Brně Ecler: Další lodě neplánujeme, už je není kam dávat

Ano, ale spíš na soukromé plavby. Kolegové jsou na svých linkách, takže spíš pomáhám takto.

Máte nějaký zážitek z dob, kdy jste se věnoval kapitánství naplno?

Vzpomínám si, když se jezdilo při povodních v roce 1997. U Veverské Bítýšky byl silný proud, jet v horním úseku přehrady byl opravdu zážitek. Loď jela rychle, proud ji nesl. Zatáčet se muselo o padesát metrů dřív než obvykle.

75 let plavení na přehradě v Brně: začátek odložila válka, lodě dali k šalinám

Pamatujete si vaši první plavbu po přehradě?

To bylo druhého června 1990 na lodi Moskva. Tenkrát jsem byl ještě lodník. Předtím jsem jezdil na Labi na velké nákladní lodi, odkud nás v roce 1990 vyhodili. Byli jsme první na ráně, kluci po škole. Rozhodoval jsem se, co budu dělat, nechtěl jsem zůstat někde v továrně. Shodou okolností mi zrovna volala teta a říkala, že v Brně jsou taky lodě, ať sem přijedu. No a od té doby jsou tady.

Co se od té doby na přehradě změnilo?

Když si vzpomenu na začátek devadesátých let, už někdy v půlce června byla voda úplně zelená. Přehrada byla plná škraloupů řas a sinic, nikdo se tady nekoupal, Veveří bylo zavřené. Když si chtěl někdo koupit jízdenku na hrad, dívali jsme se na něj tenkrát jako na exota. Dohromady se to začalo dávat až postupně. Teď už je vidět, jak se přehrada rozvíjí, třeba okolní břehy, pláže. Všechno má mnohem lepší úroveň než dřív. Takže největší změna je asi to, že přehrada je mnohem lepší.

A v lodní dopravě?

Především jsme vyřadili staré lodě a koupili jsme pět nových. Také jsme rekonstruovali původní loď Moskva, teď je z ní Morava.

Po devíti letech znovu na Brněnské přehradě. Pokřtili historickou loď Morava

Dokážete si představit, že byste pracoval jinde?

To už asi ne.

Čím je pro vás Brněnská přehrada výjimečná?

Nejspíš svou blízkostí. Nastoupím na městskou hromadnou dopravu a přijedu na přehradu. Které město má takovou možnost dostat se do přírody? Navíc tady v Brně sednu na loď, vystoupím ve Veverské Bítýšce a jsem skoro na Vysočině. Jak se říká, Vysočina všude začíná a nikde nekončí. (smích)

Kolik v podniku působí kapitánů a lodníků?

Máme pět stálých kapitánů, kteří se lodní dopravě věnují celý rok, přes léto jezdí a v zimě se starají o lodě. Na sezónu k nám přichází na výpomoc další kapitáni a asi čtyřicet lodníků.

Aktuální flotila čítá sedm lodí, co se stalo s těmi, které jste vyřadili?

Z jedné je restaurace Veveří u přehrady, loď Bratislava je ve sportovním areálu Hroch v Jundrově a loď Praha je v kempu v Bítově. Pionýr je ve sportovním areálu v Komárově a loď Mír šla do šrotu. Zachovala se jen Moskva, které se minulý rok rekonstruovala.

Podle čeho se pro lodě vybírají jména?

Nevím, jak to bylo dříve. To byla věc soudruhů. Moskva, Kyjev… Stávající lodě jsou pojmenované podle partnerských měst Brna, Morava dostala jméno na základě ankety.

Uvažujete o rozšíření flotily?

Neuvažujeme, v podstatě už to ani není možné, protože v zimě už je nemáme kam dávat. (smích)

Tragický konec pátrání: mrtvé tělo v Svratce patří pohřešovanému Tomášovi z Brna

Co se vlastně děje s loďmi přes zimu?

Vytáhneme je na břeh i s veškerým plavoucím zařízením jako jsou můstky a mola. Pak se uskladní a dělá se zimní údržba. Naše lodě jezdí na baterie, které se musí demontovat, uskladnit a zapojit na zimní udržovací dobíjení, aby se na jaře zase mohly namontovat zpátky do lodí.

Jsou ještě nějaké další přípravy na plavební sezónu?

V přehradě přibývá sedimentů, které se každý rok mění. Tam, kde jsme pluli před dvěma lety, už to dnes nejde. Když v zimě klesne voda, jdeme si prohlédnout koryto a zjišťujeme, jak vypadá. Prohlédneme ho, nafotíme a pak ve spolupráci se správcem toku, Povodím Moravy, musíme správně usadit bóje, abychom dokázali v horním toku co nejlépe proplout.