Kritika a kontroverze doprovázely stavbu tří přehradních nádrží Nové Mlýny na Břeclavsku už od počátku prací v sedmdesátých letech minulého století. Pod hladinou obrovského vodního díla na řece Dyji zmizely původní vzácné lužní lesy. Voda nádrží pohltila nedostatečně probádaná archeologická naleziště i obec Mušov s bohatou historií. Zůstal z ní jen kostel na jednom z ostrovů prostřední Věstonické nádrže. Byla ponechaná přirozenému vývoji a stala se hnízdištěm mnoha vzácných ptačích druhů. Této přírodní rezervaci se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Nádrže Nových Mlýnů na Dyji vznikaly postupně v letech 1975 až 1988. Měly sloužit jako ochrana proti častým povodním, zdroj energie i závlahové vody. „Věstonickou nádrž vodohospodáři zkušebně napustili roku 1981. Zcela ji zaplnili až v roce 1987 po úpravách netěsných hrází," uvádí v plánu péče o Věstonickou nádrž ornitoložka Vlasta Škorpíková z jihomoravského krajského úřadu.

Do rezervace mají návštěvníci omezený přístup, aby nerušili vzácné ptáky, kteří se tam uhnízdili. „Během roku se tam vyskytují různé druhy. Hnízdí tam například vzácné severské husy. Nad hladinou létají desítky orlů mořských. Loví tam i sokol stěhovavý. Narazíme tam na volavky černé a bílé nebo na některé druhy racků," vyjmenovává Škorpíková.

Nové Mlýny

Vznik Nových Mlýnů je sporný i dnes. „Stavba přehrady proměnila krajinu stejně zásadně jako kácení původních lesů při dávné kolonizaci. Jen díky úsilí biologů se podařilo škodlivost zásahu zmírnit. Právě zřizováním biokoridorů na střední Věstonické nádrži. Přišli jsme také o množství archeologických lokalit a památek. Buď skončily pod vodní hladinou, nebo je zničily stavební stroje," podotýká historička Dobromila Brichtová z Regionálního muzea v Mikulově.

Největší trauma tamním obyvatelům způsobila nucená likvidace historické obce Mušov. První zmínky o ní pocházejí z dvanáctého století. Orgány socialistické moci rozhodly, že Mušov navzdory protestům místních zbourají právě kvůli vzniku Věstonické nádrže. „Narodila jsem se v Mušově v roce 1954. Odejít jsem musela v roce 1978. Nejvíc mne mrzí, že dětem a vnoučatům nemůžu ukázat místa svého mládí. Už se znovu nepodívám na mou školu ani rodný dům. Někteří kamarádi či starší lidé, kteří mně ovlivnili, zmizeli z mého života. I když se snažíme vazby mezi rodáky udržovat," uvádí mušovská rodačka Zdenka Zemánková. Dnes žije v Pasohlávkách na Brněnsku.

Jiří Houdek se s rodiči přestěhoval do Židlochovic na Brněnsku. „Vzpomínky na Mušov jsou stále živé. To, co obec potkalo, bylo velké pochybení tehdejších mocipánů. Obrazy dětství, kamarádů, Dyji, lužní lesy a krásné okolí nelze vymazat z mysli. Mušovákem zůstanu až do konce života," doplňuje rodák Houdek.

Vodní nádrž Nové MlýnyPřibližně třetina z šesti set Mušovanů odešla do Pasohlávek. „Nakonec si u nás zvykli. Nic jiného jim nezbylo. Starší se s odchodem vyrovnávali hůř než mladší. V Mušově se narodili i moji rodiče. Na svět jsem přišel až po zbourání obce," říká starosta Pasohlávek Tomáš Ingr.

Zůstal jen kostel

Zaniklou vesnici dnes připomíná jen kostel svatého Linharta. Zřejmě nejstarší románská církevní stavba na Břeclavsku stojí osaměle na jednom z ostrovů uprostřed Věstonické nádrže. Podařilo se ho zachránit díky průzkumům z let 1977 až 1979. „Jde o románský kostel z třináctého století. Z tohoto období zůstala okna na jižní straně a portál. Poté chrám přestavěli a zvětšili v gotickém slohu. A ještě v osmnáctém století upravili ve stylu baroka. V okolí kostela bylo pohřebiště," přibližuje Brichtová.

Dnes kostel spravuje obec Ivaň na Brněnsku. Radnice už několik let usiluje o vytvoření přírodně-historické expozice uvnitř stavby. „Z věže kostela by navíc bylo možné pozorovat okolní rostliny a živočichy. Zatím se nám na vytvoření výstavy nepodařilo získat dotaci. Nápadu také brání plán péče o Věstonickou nádrž, který omezuje přístup lidí do rezervace," vysvětluje starostka Ivaně Ivana Macková. Také údržba památky je podle ní složitá. Ostrov je totiž těžko přístupný.

Na jiném ostrově Věstonické nádrže bylo významné archeologické naleziště. Ostrov Na Pískách ukrýval víc než dva tisíce hrobů z období Velké Moravy. Nejvýznamnější naleziště v okolí Nových Mlýnů je ale Hradisko v blízkosti Horní mušovské nádrže. „Tam se už v sedmnáctém století našly pozůstatky římského tábora z druhého století našeho letopočtu se zděnou velitelskou budovou, dílnami řemeslníků, lázněmi a lazaretem. Místo bylo vojenské, ale i správní centrum římských výbojů na sever od Dunaje," uzavírá Brichtová.

Věstonická nádrž

Forma ochrany: přírodní rezervace

Vyhlášeno: 11. 2. 1994

Rozloha: 1017 hektarů

Jak se tam dostat: Rezervace je jednou ze tří nádrží vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku. Návštěvníci se na ni mohou podívat jen ze silnice vedoucí po hrázi, která ji odděluje od dolní novomlýnské nádrže.

Důvod ochrany: vzácné druhy ptáků, například severské husy, několik druhů racků, orel mořský, sokol stěhovavý či volavky

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 88

Zánik Mušova jsem obrečel, vzpomíná Suchánek

Pasohlávky - Sedmý listopad. To byl den, kdy Rudolf Suchánek do Mušova na Břeclavsku jako osmiletý přišel. Ve stejném datu se z obce jako čtyřicetiletý stěhoval pryč. Kvůli stavbě přehradních nádrží Nové Mlýny. Vedení socialistického státu rozhodlo nekompromisně: Buď dostanete někde byt, nebo si postavíte dům sami v nedalekých Pasohlávkách na Brněnsku. Tam bydlí čtyřiasedmdesátiletý muž dodnes. „Už jsem zde zakořenil, ale na původní domov stále vzpomínám," svěřuje se.

Za jakých okolností jste přišel do Mušova?

Stěhovali jsme se tam s rodiči z brněnské Bystrce v roce 1945 po odsunu sudetských Němců. S obcí jsem srostl. Oženil jsem se tam, narodily se tam mé děti, v Mušově jsem pochoval rodiče. Život tam nebyl nejlehčí. Malá vesnice totiž ležela na podmáčených půdách a v domech bylo vlhko.

Kdy jste se dozvěděli o stavbě přehrady?

O stavbě Nových Mlýnů se mluvilo od šedesátých let. Postupně přišel zákaz pouštět se do velkých oprav a pohřbívání v obci. Neměli jsme na výběr s rozhodnutím o zbourání a s vystěhováním se nedalo nic dělat. Pryč jsme odešli v roce 1977.

Jak se lidé vyrovnávali s ničením svých domovů?

Samozřejmě jsme bourání naší vesnice chodili pozorovat. Znali jsme historii téměř všech domů. V každém z nich se někdo známý narodil nebo zemřel. Na vlastní oči jsem viděl, když srovnávali se zemí i náš dům. Nejhůř se s likvidací Mušova vyrovnávali nejstarší obyvatelé. Stěhování na konci života pro ně bylo velmi traumatické. Někteří z nich to odnesli zdravím, nebo dokonce životem. I já jsem konec Mušova obrečel. Když chodím v okolí prostřední Věstonické nádrže, dodnes vždycky cítím svíravý pocit u srdce.

Jak jste si zvykli v novém bydlišti v Pasohlávkách?

Do Pasohlávek nás Mušováků odešlo nejvíc. Jednomu místnímu sídlišti se říká Mušov. Už před stěhováním jsme měli v Pasohlávkách spoustu přátel. S rodáky na Mušov vzpomínáme a udržujeme povědomí o jeho historii. Ale v Pasohlávkách jsme si už zvykli, jsme spokojení. Také bydlení tam máme lepší. I kdyby to šlo, zpátky do Mušova bych se vrátit nechtěl.

Tři pohledy na bývalý Mušov

Na mušovské návsi stávala škola
Bývalý Mušov prý podle pověsti vznikl z tří rybářských chýší. První zmínky o něm pocházejí z dvanáctého století. Fotografie z archivu v Mikulově nabízí pohled na mušovskou náves okolo roku 1920. „Vpravo nad přízemní budovou obecné školy vystupuje hrot věže farního kostela svatého Linharta," přibližuje snímek Václav Hortvík z archivu. Školu postavili v roce 1883. Na návsi v té době stál i pomník obětem první světové války. Po roce 1945 jej nahradil pomník rudoarmějcům.

Vesnici často trápily povodně
Zlikvidovaný Mušov ležel v okolí lužních lesů. Obyvatelé se věnovali převážně zemědělství. „Louky zaplavované na jaře poskytovaly seno, které se prodávalo do okolních obcí. Mušov měl i vlastní vinohrady," uvádí historička Dobromila Brichtová z Regionálního muzea v Mikulově. Kvůli vlhkému podloží bojovali Mušované často se záplavami. Snímek ze Státního okresního archivu v Mikulově zobrazuje zatopenou obec v roce 1933. Existují fotografické doklady také o záplavách v roce 1926.

Obec zničili, i přes strategickou polohu
Břeclavsko V roce 1977 se kvůli stavbě přehradních nádrží Nové Mlýny museli obyvatelé Mušova odstěhovat. Snímek z archivu v Mikulově zachycuje likvidaci obce v roce 1978. Rozhodnutí nezvrátilo ani to, že obec měla dlouhou historii a ležela na strategickém místě. „Od roku 1570 byl Mušov povýšený na městečko. Mohly se v něm na den svatého Linharta konat výroční trhy. Přes Mušov a přes most přes Dyji nedaleko také vedla cesta z Brna do Vídně," doplňuje historička Dobromila Brichtová.