Co je vlastně burčák?
Je to evropsky chráněné označení pro rozkvašenou šťávu z hroznů vinné révy vypěstovaných v České republice, jinak jde o částečně zkvašený hroznový mošt. Kromě nepatrné dávky síry, aby eliminovala divoké kvasinky, výrobci mohou do šťávy před vlastním kvašením přidat omezené množství cukru, jinak nic.

Dá se falešný burčák poznat na první pohled?
Ne. I když pokud má burčák hodně světlou barvu, může to být indicie, že je možná trochu zředěný. Naopak pokud je tmavý, mohl tam výrobce nebo prodejce přidat vodu, cukr a ještě kvasnice. Máme i inspektory, kteří dokáží chuťově poznat, že je v nápoji víc kyseliny citronové. Když někdo protiprávně dolije burčák vodou, potřebuje dodat i víc kyseliny, což se také nesmí. A nejlevnější je právě citronová.

Jindřich Pokora• Narodil se v roce 1963 v Brně, kde také žije.
• Vystudoval fytotechnický obor na Vysoké škole zemědělské v Brně, nynější Mendelově univerzitě.
• Pracuje pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci jako ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace.
• Má manželku a dvě dospělé děti.
• Mezi jeho koníčky patří sportovní rybářství, vinařství a dálkový běh.


Co všechno na burčáku kontrolujete?
Původ, přidanou vodu, která tam nesmí být, oxid siřičitý. U burčáku se můžeme zabývat i původem etanolu. Pokud zjistíme, že je v něm moc cukru, je to také důvod pro uložení sankce.

Jaký taková kontrola vypadá?
Nejdřív musí inspektor odebrat vzorek a dopravit ho do laboratoře. V ní musí dokvasit a pak z něj vydestilujeme alkohol. Poté ho analyzujeme metodou nukleární magnetické rezonance, což trvá asi měsíc. Kontrola oxidu siřičitého je oproti tomu záležitost pár dnů. Pak nastupuje fáze, kdy kontrolovaného seznámíme s výsledkem. Nesmí to být později, než jeden měsíc po ukončení analýzy.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V SOBOTNÍM (11.8.) TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.