Největší problém představuje na venkově rakovinotvorný benzoapyren. „Vzniká při nedokonalém spalování. Nejhorší je lokální vytápění domácností tuhými palivy prostřednictvím starých kotlů,“ sdělil Jáchym Brzezina z brněnské pobočky ústavu.

Jako příklad uvedl data z měření kvality ovzduší v topné sezoně v Babicích u Rosic a Jinačovicích na Brněnsku. V tamním ovzduší bylo výrazně více stop nebezpečné látky než v Brně. „Babice měly až šestinásobně vyšší koncentrace benzoapyrenu v porovnání se stanicemi v Brně. VJinačovicích byl rozdíl až desetinásobný v porovnání s Líšní,“ srovnal Brzezina.

Přestože jsou Jinačovice plynofikované, lidé tam hojně využívají i kotle na tuhá paliva. „Myslím si, že už situace není tak hrozná jako v minulosti. K tématu jsme měli diskuzi s místními, informujeme je o možnosti čerpat kotlíkové dotace,“ řekl jinačovický starosta Jan Kazda.

Ovzduší v kraji
• V zimě je na vesnicích horší kvalita ovzduší než v Brně. Na vině jsou lokální topeniště.
Největším problémem je na vesnicích rakovinotvorný benzoapyren.
• Ke zlepšení ovzduší mají pomoci kotlíkové dotace. Stát nedávno vyhlásil třetí výzvu. Kraj dostane 140 milionů.

Obrovský problém je podle Jiřího Koželouha z hnutí Duha zejména topení uhlím. „Kotle produkují osmadevadesát procent benzoapyrenu. I když v obci funguje třeba jen pár špatných kotlů, může tam být horší ovzduší než v centru Brna,“ míní.

Pomoci podle něj může pokračování kotlíkových dotací. V lednu stát vyhlásil třetí výzvu, v níž už si lidé nemohou kotel na uhlí koupit. Kraj může čerpat asi 140 milionů. Jenže i kotle s dotací stojí desetitisíce korun. „Je potřeba, aby stát do budoucna pomáhal i nízkopřijmovým domácnostem,“ upozornil Koželouh.

Lidé v kraji teprve nedávno vyčerpali druhou vlnu kotlíkových dotací. „Krajští radní schválili 1 123 žádostí za 115,6 milionů korun, dalších jednačtyřicet za 4,2 milionu je připravených ke schválení. V zásobníku je nyní asi sto žádostí,“ vyčíslila mluvčí kraje Monika Brindzáková.